„Svatojánská noc“ je plná kouzel a magie, ožívají v ní nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Je možné vyvolat duchy zemřelých a spojit se s tajemnými mocnostmi. Země se otevírá, skály se rozestupují, je možné najít poklad. O „Svatojánské noci“ se provádějí různé rituály, které sahají až do starověku. Jde třeba o skákání přes oheň nebo házení věnců do vody. Léčivé byliny mají mít největší sílu. Na trzích se v minulých dobách prodával kořen mandragory, který sloužil k milostné magii.
Nyní se podívejme na věc z pohledu 21 století. Mandragora lékařská obsahuje alkaloid skopolamin, se silnými halucinogenními účinky, podobnými atropinu. Při intoxikaci výrazně klesá aktivita centrální nervové soustavy. V nižších dávkách navozuje trans a živé sny po dobu několika hodin. Šarlatáni znali tyto účinky a dokonale je využívali ve svůj prospěch. Vyráběli z kořene mandragory masti, při potření se do těla dostal skopolamin a způsobil halucinace. Byl to starý způsob fěťáctví.
O genetice bylin jsem již jednou psal. V červnu je fotosyntéza díky dlouhému dnu v rostlinách tak silná, že pokud se setmí, rostlina by nám ještě 10 hodin rostla, než by zastavila růst. Světlo máme večer do desáté a ráno nám ve čtyři svítá. Byliny nám rostou 24 hodin. Máme silné přírůstky, ale bez tvorby účinných látek. Léčivé látky se tvoří, až se zastaví růst. Proto je největší síla bylin na jaře a na podzim, kdy máme rovnodennost. Oproti tomu je pár bylin které mají největší sílu nyní, jako heřmánek, vrbovka, květ lípy atd. U nich je genetika trochu jiná, účinné látky jsou v květu.
To ovšem neznamená, že nyní nebudeme používat byliny ke zlepšení našeho zdraví. Máme je nasbírané v době, kdy mají nejvyšší účinek. Máme hodně sluníčka a to nám dává vitamín D.
Krásné slunné dny přeje bylinkář Standa.
