Fazol do Evropy z Mexika a Guatemaly přivezli Portugalci a Španělé, kteří je používali jako potravinu. Sloužil i jako poměrně proslulý zdroj potravy pro námořníky. Dokonce odvar z nich sloužil proti melancholii. V podobě mnoha různých odrůd je pěstován jako luštěnina. Je důležité upozornit, že obsahuje v plodech jedovatý fasin (jedovatá bílkovinná látka, toxoalbumin), otrava se projeví zvracením, prudkými křečemi, průjmem, cirkulačním kolapsem. Největší nebezpečí je u dětí.
Vařením se toxicita ztrácí. Ovšem neztrácí se sušením. Byly popsány případy hromadných otrav při konzumaci syrových plodů. Ideální je zhruba 15 až 20 minutové vaření nabobtnalých semen. Jako droga jsou užívány fazolové lusky bez semen. Toto oplodí obsahuje aminokyseliny, fytosteroly, flavonoidy, faseolin, cholin, inozit, lektiny, kyselinu křemičitou a minerální látky jako draslík, kobalt, měď a nikl. Používá se ve formě odvaru vnitřně. V lidovém léčitelství byl vnitřně užíván ve formě nálevu jako diuretikum (zde hraje roli kyselina křemičitá a flavonoidy) a jako doplněk léčby u diabetu. Tento účinek nebyl doložen studiemi, předpokládá se, že zde hraje roli jako některá z látek ze skupiny glukokininů. Diuretické účinky jsou ovlivněny obsahem kyseliny křemičité a flavonoidů. Někdy je doporučován jako detoxikační prostředek při revmatických a dlouho trvajících kožních onemocněních. Kontraindikace nejsou známy.
A jaké účinky na náš organizmus mají uvařené fazole? Snižují množství cholesterolu v krvi, mají antioxidační účinky, působí diureticky (močopudně), snižují krevní tlak, přispívají k tvorbě červených krvinek, ovlivňují látkovou výměnu, jsou prevencí rakoviny střev pro svůj vysoký podíl vlákniny, ozdravují cévy a srdce, snižují hladinu krevního cukru, napomáhají při redukční dietě a přispívají k dobré náladě.
Nesmí chybět stařečkova zkušenost a komentář k fazoli „z fazule sa ve střevoch cosi vaří, rozlévá sa po břichu, pr.. po ni všichni mladí, staří, hlasitě i potichu“.
Příjemné tropické léto přeje
bylinkář Standa.
