„Moc rád cestuji. Rád se potkávám a seznamuji s lidmi,“ vyznává se Jirka Prokop, zakladatel spolku Běhy Zlín. Běhání je podle něj stále stejné, tedy jednoduché a přístupné všem. „Od podniku jsem dostal k dispozici celý autobus a za 10 korun na osobu jsme s ním mohli jet do Bratislavy na běžecký závod,“ vzpomíná na běžecké začátky před více než 30 lety.
Kam sahají počátky běhání ve Zlíně?
První maraton se tu běžel v roce 1939. Nejstarším pravidelným závodem ve Zlíně je Běh přes Valašské kotáry. Ten vznikl v roce 1947.
Mohl by být za jednoho z průkopníků považován Emil Zátopek?
Emil začal běhat v roce 1941, kdy si ho vzal na starost Jan Haluza. Jediný zlínský běžec, který vyhrál závod Běchovice – Praha. Svůj první vítězný závod zažil Zátopek také ve Zlíně, byly to 3 kilometry na dráze v roce 1942. A poté se rozjela jeho hvězdná kariéra. Zátopka jsem několikrát poznal.
Kdy proběhl první závod v rámci seriálu Běhy Zlín a co to bylo za závod?
V roce 1975 založil ve Zlíně Ligu 100 běžec Jan Kvapil. Myšlenkou bylo, aby běžci běhali 36 kilometrů za měsíc a propracovali se postupně až na 100 kilometrů měsíčně, což bylo bráno jako kondiční běhání. Nejstarším během je lesní hodinovka, letos se běžel už 38. ročník. Dala základ Běžeckému seriálu vytrvalců Zlínska. Pod hlavičku Běhy Zlín seriál patří od roku 2014.
Kde se běhávalo a kdo patřil k vítězům?
Běhalo se v terénu, po silnici, prostě všude. Soutěžili hlavně zaměstnanci podniků ve Zlíně – Svit, ZPS, Barum (Rudý říjen) a další. Postupně vznikaly závody, které zakládali jednotlivci z odborových svazů. Před dvaceti lety běhávalo 20 až 80 běžců, teď je to od 130 do 300 běžců. Závody vyhrávali ve Zlíně vynikající běžci – třeba Dalibor Pojezdný, Jindra Žaludek nebo Jindra Bartoněk. Ten jako veterán v 64 letech běhal desítku za 38 minut!
Co bylo důvodem vzniku seriálu závodů?
Chtěli jsme přilákat lidi k běhání. Bylo to prosté. Lidé neměli tolik možností trávit volný čas jako dnes. Běžců běhávalo méně, ale měli lepší výkonnost než nyní. Dnes se běhá hodně pro zábavu. Je lepší, když běhá více lidí, i když nemají tak dobré časy, aspoň nesedí doma.
Jak to bylo s běžeckou výbavou?
Trenýrky a triko nikdo moc neřešil. Měli jsme výborné běžecké boty z Partizánskeho. V terénu se běhávalo v orientkách, které trochu připomínaly kopačky. Na silnici jsme někteří měli i kožené „langrovky“ od Zdeňka Langra z Hvozdné. Byl vynikajícím maratoncem a šil nám boty na míru.
Jaký ze závodů máš nejraději a proč zrovna ten?
Jeden z nejoblíbenějších byl maraton v Košicích. I proto, že moje maminka pocházela z Košic. Mám také rád běžecký závod Děvín – Bratislava. Byl to totiž můj první závod. Vynechal jsem za 35 let jen jednou. A z dost kuriózního důvodu. Přijeli jsme na česko-slovenské hranice po rozdělení. Byla neděle ráno. Celníkovi jsme dali pasy. Dvakrát obešel auto a pak se do okýnka zeptal: „Kdo z vás je paní Prokopová?“ (smích). Na Slovensko mě i přes přemlouvání nepustil, a tak jsem se vrátil domů vlakem…
Proč tě běhání baví a co na něm nemáš rád?
Vyhovuje mi, že můžu běhat, kdy chci, kde chci, kolik chci a jak rychle chci. Není na běhání nic, co bych neměl rád. Hrozně rád běhám Běchovice –Praha. Je to druhý nejstarší závod na světě po Bostonském maratonu. Jen o půl roku. Je to taková česká klasika. Potkávám se tam s běžci, mám rád tu atmosféru okolo závodu, když se mohu pobavit, pozdravit se s nimi.
Jaký je tvůj největší sportovní úspěch?
Vždy jsem se považoval za průměrného běžce. Mám půlmaraton za 1:25, maraton za 3:08.
Ví se o tobě, že se účastníš i veteránských šampionátů? Jak se ti na nich daří?
Byl jsem sedmkrát na evropském šampionátu, jednou na světovém. Třeba příští rok je mistrovství světa veteránů v kanadském Torontu. Vždy jsem na tyto akce odjížděl s vědomím, že mi nejde o umístění. Hrozně rád cestuji a spojuji to s běháním.
Máš ještě nějaký běžecký sen, nebo už se všechny splnily?
Splnil jsem si vlastně všechno, co jsem si přál. Jen se mi už asi nepodaří běžet nejstarší maraton v Bostonu. Je tam časový limit pro mou věkovou kategorii pod
4 hodiny. Nicméně stále si sny plním. Loni jsem třeba byl na půlmaratonu v Izraeli, který se běžel na palestinském území. Naši nynější soutěž pořádám 36 let, tedy od jejího založení. Ve středu (16. 6. 2019) jsem běžel svůj 934. závod. Pokud budu zdráv, rád bych běžel i ten tisící.
