Hejtman Holiš: Jít cestou postupné modernizace Baťovky bylo správné rozhodnutí

Podporu voličů získal v minulých krajských volbách díky „záchraně“ Baťovky. Radim Holiš (ANO), současný hejtman Zlínského kraje, šel do voleb v roce 2020 s cílem postavit současnou Krajskou nemocnici T. Bati (KNTB) ve Zlíně na nohy. Nyní usiluje o znovuzvolení do postu hejtmana. V rozhovoru vysvětluje, jak se daří modernizovat KNTB, co kraj plánuje vybudovat na pozemcích v Malenovicích a jaké kroky podniká pro přilákání nových lékařů do regionu.

Záchrana původní Baťovy nemocnice ve Zlíně vám vyhrála minulé volby. Kam se za tu dobu posunula? 

Některé budovy jsme převzali v žalostném stavu, když řeknu, že jsme nemocnici nejdřív museli postavit na nohy, vůbec nepřeháním. Nějakou dobu jsme hledali ideální řešení, seděli jsme nad tím s odborníky, lékaři z nemocnice i ekonomy,takže jsme se profesionálně a zodpovědně nakonec rozhodli. Mám radost, jak se nemocnice postupně proměňuje. Vždyť jen do nových přístrojů šlo za poslední tři roky 800 milionů koruna dalších 600 milionů do samotné modernizace budov. Postupujeme podle logicky nastaveného reálného plánu, abychom neohrozili poskytovanou péči.

Na čem se tam zrovna teď pracuje?

Jedeme podle harmonogramu, lidé to mohou kontrolovat na www.budoucnostbatovky.cz, kde o všech investicích informujeme. Aktuálně se pracuje na staré interně, v září máme zbourat starou prádelnu a začátkem příštího roku dojde na demolici budov 16 a 17, kde vyroste nová porodnice, na kterou máme připravených 1,4 miliardy korun. Na to navážeme výstavbou zcela nového polybloku urgentních oborů, který kompletně promění ráz celého areálu. Máme připravený generel, čili investiční plán rozvoje nemocnice na deset let, který je nadčasový a bude mít přesah do dalšího volebního období. Jsem s plánem modernizace a prozatímním průběhem prací spokojený. Jít cestou postupné modernizace bylo jediné správné rozhodnutí! 

Velká část lidí si to ale nemyslí a chtěla by stále novou nemocnici…

Pořád se setkávám s lidmi, kteří se mě na to ptají a já trpělivě vysvětluji, že nová nemocnice byl nereálný sen mého předchůdce. Její výstavba by šla na úkor veškerých investic, což by se podepsalo na rozvoji i majetku kraje. Je potřeba si uvědomit, že celou dobu by musel fungovat stávající areál. To taky není zadarmo. S délkou projektování a stavby by nemocnice v Malenovicích byla hotová nejdříve v roce 2030. A to jsem optimista. Lidé ze Zlína pak často zapomínají na fakt, že výstavbou nové nemocnice by se utlumila péče v těch okresních, což se lidem mimo krajské město pochopitelně nelíbilo a mně taky ne. Jsem přesvědčený, že dneska už lidé vědí, jak to je.

Argumentovat se dá ale tím, že lékaři chybí a do malýchokresních nemocnic se zrovna nehrnou…

S tímto nastavením pracoval bývalý hejtman. Nejsou lékaři, vyřešíme to koncentrací zdravotní péče do Zlína. My jsme se s tím nehodlali smířit. Počet lékařů se v nemocnicích zvýšil o 40 oproti původnímu stavu, kdy jsme nemocnice převzali po mém předchůdci. Je to úspěch celého týmu – vedení nemocnic, kolegů z Rady i úřadu. Máme stipendijní programy pro studenty medicíny, začali jsme přispívat na vznik nových ordinací, finančně podporujeme praktiky, kteří předávají zkušenosti začínajícím kolegům a těm zase přispíváme na výplaty. S Univerzitou Tomáše Bati chystáme otevření nových oborů – radiologický asistent a zdravotnický záchranář, zřídili jsme dvě nové vyšší odborné školy pro vzdělávání zdravotních sester. Vybrali jsme si složitější cestu, kterou je potřeba odpracovat, ale okresní nemocnice chátrat nenecháme a zdravotní péči omezovat nebudeme.

Zlínský kraj v souvislosti s neuskutečněným záměrem v Malenovicích řeší, co vznikne na volných pozemcích. Už víte, co tam vyroste? 

V této fázi probíhá scelení a nákup zbylých pozemků, což s sebou nese spoustu papírování a dojednávání s vlastníky. Plocha v Malenovicích nebyla připravená pro výstavbu, jak bývalé vedení kraje tvrdilo, část pozemků je stále zatížena právními závazky. Zároveň startujeme diskusi o tom, co by v místě mohlo vzniknout. Do debaty vtahujeme naše partnery, odborníky včetně těch ze zahraniční i veřejnost. Pak je v plánu pustit se do urbanistické a architektonické soutěže. To bude úkol následujícího roku, tedy už pro nové vedení kraje. Je zřejmé, jakým problémům Zlínský kraj čelí – vylidňovaní, nízké mzdy, stárnoucí populace. To je pro nás vodítko a s ohledem na to hledáme nové využití pozemků. 

Budou vylidňování, nízké mzdy a stárnoucí populacetématem letošních krajských voleb?

Za politika má mluvit práce, nejen silná prohlášení a líbivá hesla na billboardech. Slibovat umí každý, odpracovat to už málokdo. Obzvlášť pokud sedí na více židlích a zastává více politických funkcí. Ale jako silné téma to vnímám napříč politickým spektrem. Demografický vývoj regionu a odliv mladých lidí je problém, který je potřeba okamžitě řešit. Téma jsme před rokem zvedli a jsem rád, že s ním nyní pracují iostatní politická uskupení, což je pro kraj a jeho směřování do budoucna dobrá zpráva. 

Sám o tom mluvíte často, ale co pro to konkrétně kraj nyní dělá

Když jsem se setkal s Ladislavem Duškem (pozn. ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR), který nás seznámil s prognózami demografického vývoje, mrazilo mě.Nedivím se, že se do řešení mým předchůdcům nechtělo, protože děláte na něčem, co nemá okamžitý výsledek, přitom to vyžaduje nemalé investice. Bohužel se bavíme o faktech a nezvratných prognózách. Rozhodli jsme jim čelit a připravit se na ně. Celé to stojí na několika pilířích, bavíme se o navýšení kapacit ve zdravotnictví a sociální oblasti, musíme vyřešit výpadek pracovní síly a udělat náš kraj pro mladé atraktivní. Proto jsme nastartovali spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati, proto podporujeme naše města a obce v rozvojových projektech, kterým jsme připraveni finančně přispět také nanovou výstavbu bydlení. Lákáme do kraje nové lékaře, pomáháme se vzděláváním zdravotnického personálu, stavíme nové domovy pro seniory, zavádíme nové technologie…

Už podruhé zmiňujete spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati (UTB)popište, v čem spočívá? 

Vezměte si, jak dlouho tady univerzita je a kdy začala její spolupráce s hejtmanstvím. Jsme historicky první vedení kraje, které s univerzitou uzavřelo smlouvu a jasně tím definuje konkrétní spolupráci. Dali jsme univerzitě 200 milionů korun na výstavbu budovy technologické fakulty, a protože to není půjčka, chceme za to něco nazpět. Například zvýšit počet studentů, otevřít pro ně nové obory, zajistit jim zahraniční stáže. S univerzitou počítáme také ve zdravotnictví, kde nám pomůže vzdělávat lidi do našich nemocnic.V budoucnu pro ni připravíme prostory pro výuku přímo v Baťově nemocnici. U vzdělávání všechno začíná, pokud nám budou mladí za studiem odcházet, nemůžeme se divit, že se region bude vylidňovat. Tato spolupráce je pro budoucnost kraje klíčová.

Zadavatel/zpracovatel: ANO 2011