Kdo z nás místních nestál poprvé na lyžích na Trojáku? Lyžařské svahy pro malé jedou každoročně, ten velký už pár let čeká na pořádnou sněhovou nadílku. Dneska ale opustíme bílé pláně a schováme se pěkně do teploučka, do Hostince Na Trojáku.
Takhle přívětivé to tady nebylo vždycky. Hostýnské hory byly na své poměry neprostupným pohořím a silnice, která spojovala Valašsko a Hanou se tu začala budovat teprve v roce 1925. Díky ní se Hostýnky staly nejen lépe dostupnými pro dopravu, ale také pro turisty. Hostinec Na Trojáku se stal jedním ze základních táborů.
Už od roku 1939 se sem chodí na guláš s rohlíkem, na borůvkové knedlíky, na pečená kolena nebo jenom na Tatranku a Kofolu. Uvnitř vás přivítá stůl štamgastů, milá paní výčepní a za okénkem do kuchyně také kuchařka. Když jsme se k nim stavovali, bylo ještě před zimní sezónou a tak obě nabíraly síly na zimní rodeo. Aby ne, když je pěkně, protočí se tu za den stovky lidí. A to je nějakých porcí guláše.
Jestli Hostýnky něco umí, pak je to vážit si míst, která mají duši. Typická horská hospoda, jako je ta na Trojáku vás přivítá válečkem na stěnách, plnými talíři a lavicí u výčepu, kde byste rádi strávili pár příjemných chvil u dobře natočeného piva.
Troják je skvělé výchozí místo pro výlety po Hostýnkách. Doveze vás sem autobus z Přerova, Bystřice i Vsetína a můžete tak poznávat pravé srdce našeho pohoří. Vydejte se na Marušku, přes kopce až na hrad Lukov nebo krásnou horskou magistrálou do ChatyTesák a odtud na Rusavu za Portáši nebo na majestátný Hostýn. Ostatně, míst, kam se jednadvacáté století vkrádá jenom pomalu, najdete cestou hned několik. Nenechte si je ujít.
