Jako východiště může posloužit parkoviště na Ploštině. Můžete se projít až k Národnímu kulturnímu památníku a tiše se zaradovat, že zlé časy před třemi čtvrtinami století jsou už jen smutnou minulostí.
Přírodní scenerie jsou tady vskutku parádní. Procházkou ve směru Klášťov, Svéradov, Bařinka a Vařákovy paseky a zpět, byť jinou trasou, na Ploštinu, uděláte dobře svému tělu. Nikterak náročná trasa to není, ujdete nějakých osm kilometrů a klidně sebou vezměte i mírně odrostlejší děti.
Výchozí bod na Ploštině necháme za zády cestou do zvyšujících se partií nejvyšších vrcholů okolí. Nedorazíme ale ani na Svéradov ani na tajemnou horu Klášťov, protentokrát pošetříme síly v nádherných smíšených a zhusta listnatých téměř rovinových porostech směrem k rozcestí zvanému Bařinka
Po modré značce pokračujeme až nám před očima vyskočí málo známý vysílač Lačnov. Pěkná stavba, důkaz lidského umu, fotka nemůže zaškodit.
Pak už počítáme jen stovky metrů, aby se nám otevřelo panorama unikátních Vařákových pasek s překrásnou jarní květenou ale i pomníkem na památku lidí, kteří v krásném kraji umírali na samém konci druhé světové války.
Cestou zpět zvolíme za Bařinkou kratší trasu, na Ploštinu se vydáme sešupem po silnici, kde naštěstí mohou jezdit jen vozy správců lesa. Slyšíme jarní dovádění ptáků, příroda je tu přímo panenská.
