Jde o největší Ladovu výstavu, která se bude konat v letošním roce v České republice. Celkem 118 obrazů je k vidění do 19. března. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin, při mimořádných večerních komentovaných prohlídkách až do 19:30 (nejbližší se konají 9., 16. a 23. února, nutná je rezervace na 731 061 956). V úterý 28. února od 18:30 se uskuteční mimořádná večerní prohlídka spojená s besedou s malířovým vnukem Josefem Ladou, který osobně přijede do Zlína. Po dobu výstavy je také otevřena galerijní kavárna, kde si po prohlídce můžete vychutnat šálek kávy nebo dezert s unikátním výhledem na Zlín. Po výstavách Jana Saudka, Zdeňka Buriana a Salvadora Dalí tak přichází Obchodní dům a zlínská galerie Artrium s dalším mimořádným počinem. Výstava v Galerii Desítka je retrospektivou Ladovy tvorby od jeho méně známého raného období přes éru inspirovanou Mikolášem Alšem až po vrcholná díla dobře známá milovníkům typických obrázků, mezi nimiž nechybí populární výjevy z venkovského života, českých pohádek nebo třeba příběhů dobrého vojáka Švejka.
„Pustit se do výstavy Josefa Lady je vždy nesmírně náročná výzva. Jeho díla jsou totiž rozeseta ve sbírkách mnoha muzeí, galerií a v soukromých sbírkách po celé republice. Abychom mohli ve Zlíně představit to nejlepší, museli jsme si obrazy vypůjčit doslova kus po kusu, což je organizačně velmi obtížné. Ladovy temperové kresby se navíc podle zákona o ochraně památek smí vystavit jen jednou za čtyři roky, aby na světle neutrpěly. O to vzácnější příležitostí naše zlínská výstava je,“ uvedl Pavel Chmelík z Galerie Artrium. Díla do Zlína dorazila z 12 institucí, mj. i ze sbírky Ladovy rodiny.
Zajímavostí na výstavě je pozoruhodná tvorba z raného období, zachycující v černobílém provedení vtipné výjevy z měšťanského života. Díla zapůjčil Památník národního písemnictví. „Stylově jsou díla tak odlišná, že v nich málokdo na první pohled objeví ladovský rukopis. Věřím, že to návštěvníky nejen překvapí, ale i doplní jejich pohled na rozsah Ladova díla,“ doplnil Pavel Chmelík.
Skutečnou raritou je ojedinělá série reklamních letáků, které Lada vytvořil pro vodárenskou společnost v zájmu popularizace budování vodovodní sítě. Tato díla zapůjčily Pražské vodovody a kanalizace.
Výstavu doplňuje promítání dokumentárních filmů. O životě autora se návštěvníci dozví z informačních panelů, k nimž texty koncipoval přední znalec Ladovy tvorby Jiří Olič, autor jeho nejrozsáhlejší monografie. Ta je na výstavě k zakoupení, stejně jako pohlednice či omalovánky pro děti.
Výstavu křtil nejznámější český vodník Josef Dvořák
Kdo jiný by se mohl stát kmotrem výstavy, než nejznámější český vodník a představitel řady postaviček (nejen) z ladovských pohádek, dnes 80tiletý herec Josef Dvořák. Při výstavě se rozpovídal o svém vztahu k Ladovým obrázkům. „Jsem šťastný, že zrovna já mohu výstavu pokřtít. Ladovy pohádky jsem miloval. Jako kluk jsem dostal knížku Bubáci a hastrmani a pořád jsem se k ní vracel. Zvláště ze světa hastrmanů jsem byl nadšený. Když jsem jezdil k dědečkovi na prázdniny na Vysočinu, tak jsem dokonce po večerech utíkal k blízkému rybníku, kde byl vrby, a doufal jsem, že tam nějakého vodníka zahlédnu. Párkrát jsem dokonce i myslel, že ho vidím, ale to jsem se spletl. Nedaleko totiž byla hospoda a někteří chlapi se cestou domů na chvíli opírali o vrbu a uváděli se do původního stavu. Co bych za to tenkrát dal, kdybych viděl skutečného vodníka na vlastní oči,“ vyprávěl herec svým typickým humorem.
Svět vodníků ho okouzlil i proto, že v podání Josefa Lady vždy působili jako dobráci. „Ladovi nikdy na obrázku žádný vodník nevyšel jako ten zlý, který láká k vodě a stahuje lidi pod hladinu. Naopak, on netopí, vypadá spíš jako plavčík, který u vrby hlídá, aby se někomu něco nestalo. A já jsem ty moje vodníky měl taky takové. Při prohlídce výstavy jsem si znovu uvědomil, že na Ladových obrázcích vlastně nikdy nenajdete zápornou postavu. Všichni se usmívají a mají v sobě něco pěkného, i když se třeba zrovna perou v hospodě,“ poznamenal slavný herec.
