Důvodem prodloužení termínu jsou nálezy archeologů a úprava projektu, aby tyto nálezy nebyly stavbou poškozeny.
Rekonstrukce velehradského mostu na krajské silnici, která vede směrem na Tupesy, byla zahájena v dubnu letošního roku a měla být stavebně dokončena do konce října. „Vzhledem k archeologickým nálezům a následně prováděnému záchrannému průzkumu se stavební práce v polovině června na měsíc zastavily a začaly znovu 12. července. Tím vzniklo zpoždění, které se odrazilo v posunutí termínu ukončení stavebních prací,“ upřesnil ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislav Malý.
Zhotovitelská firma se nyní pokusí udělat vše pro to, aby byl opravený most uveden do provozu nejpozději do 30. listopadu. Nejpozději do tohoto data by zde také měla platit úplná uzavírka a objízdná trasa přes Staré Město a Zlechov.
Jak řekl archeolog Miroslav Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti, nález má velký význam. „Máme odtud zajímavé nálezy keramiky z období 13. – 17. století, části skleněných renesančních pohárů, zlomky kachlů a podobně. Již při postupném odkrývání mostovky a oblouku mostu se ukázalo, že stavba mohla mít více stavebních fází. Toto poznání je pro nás velmi cenné, protože existenci mostu staršího než barokního máme doloženu pouze na jedné vedutě Velehradu z roku 1667. V hloubce téměř čtyř metrů od současné silnice se podařilo doložit pozůstatky staršího – gotického zdiva, které bylo druhotně využito při stavbě barokního mostu. Rámcově jej můžeme datovat do 14. – 15. století. Nejspíše se jednalo o pozůstatek gotického pilíře staršího mostu, který stavitelé v baroku druhotně využili,“ podotkl archeolog.
Během letního přerušení stavebních prací projektant přepracovával dokumentaci tak, aby nové konstrukce nijak neohrozily jak zbytky stavby barokního mostu, tak ani objevené základy ještě staršího gotického zdiva. Původní projekt počítal s železobetonovou deskou v délce 13 metrů, nakonec ale bude deska dlouhá 19 metrů. Nyní pokračují restaurátorské práce a kompletuje se mostní kamenné zábradlí.
Změna technologie prací, vyplývající z nutnosti ochrany archeologických nálezů, se odrazila i v ceně díla. „Cena z tohoto důvodu vzrostla o 1,073 milionu korun a činí nyní 11,332 milionu korun,“ dodal Cekota.
