Verdikt v případu násilné smrti muže z Hradčovic u zlínského soudu opět nepadl

Krajský soud ve Zlíně v pátek opět projednával případ devětatřicetiletého Zdeňka Strapiny z Hradčovic na Uherskohradišťsku, kterého žaloba viní ze zavinění smrti jeho strýce (57). Přestože se očekávalo vynesení rozsudku, soud byl nakonec odročen na neurčito.

Tragédie se stala 25. února loňského roku někdy v brzkých ranních hodinách. Zraněného muže našli před jeho chalupou náhodní svědci. I přes poskytnutí první pomoci a převozu do nemocnice ale muž 16. března svým zraněním podlehl.

Podle obžaloby usvědčily Strapinu pachové stopy na strýcově prázdné peněžence a pachové stopy z pálené cihly, která ležela v potoce a kterou pachatel několikrát muže udeřil do hlavy. Navíc v den převozu do nemocnice měl své dceři ještě před uvedením do umělého spánku naznačit, že byl přepaden vlastním synovcem Zdeňkem Strapinou.

Ten ale svůj podíl na napadení strýce rezolutně popírá. „Večer před tragédií jsem byl v hospodě, pak šel domů a spal jsem. Strýce jsem nenapadl. Mám sice představu, kdo to mohl udělat, ale nechci o tom před soudem mluvit, abych se nedopustil křivého obvinění,“ řekl u soudu Strapina.

Zraněný muž zemřel na těžký otok mozku. „Když jsme s bratrem a maminkou přišli za otcem do nemocnice, určitě nás vnímal. Měl zavřené oči a otočenou hlavu. Jak jsem na něj promluvila, otevřel oči a otočil hlavu směrem k nám. Zeptala jsem se, zda ho někdo přepadl. Pokýval hlavou, že ano. Pak jsem se zeptala, zda útočníka známe. Opět souhlasně pokýval. Moc lidí z Hradčovic neznáme, tak jsem se postupně zeptala asi na čtyři jména. Pokaždé zavrtěl hlavou, že oni to nebyli. Až když jsem se zeptala na Zdeňka Strapinu, opět přikývl, že ano. Nechtěla jsem tomu věřit, tak jsem se ho opakovaně zeptala, zda to byl Strapina. Pokaždé zakýval hlavou na znamení souhlasu,“ popsala před soudem dcera mrtvého. Shodně vypovídal i její bratr a matka.

Po návštěvě rodiny uvedli lékaři muže do umělého spánku. O tom, že se měl stát terčem přepadení, se ale stačil svěřit ještě svému kamarádovi z obce. Ten byl u zraněného mezi prvními. „Když jsem k němu doběhl, přivolali mě chlapi, kteří ho našli, ještě stál, byl při vědomí a opíral se o vrata. Jen mi řekl, že mu je hrozná zima a že ho napadli ti dva. Pak se sesunul a už nepromluvil,“ uvedl kamarád zemřelého.

Podle rodiny oběti sice Strapina nikdy nebyl fyzicky agresivní, ale ke strýci se choval nezdvořile. „Byl na něj často nepříjemný a choval se k mému muži nadřazeně,“ vypověděla například manželka oběti.

U těla muže ležely zbytky roztříštěné cihly. Jeden z místních si pak všiml cihly v potoce a tvrdil, že ještě den před tím tam nebyla. Právě na této cihle objevili kriminalisté pachové stopy Strapiny. Jak se tam mohly dostat, Strapina vysvětlit nedokázal. „Vozil jsem strýci různý stavební materiál a je dost možné, že mezi ním byly i cihly. Pomáhal jsem mu na chalupě, jsem totiž zedník,“ poznamenal Strapina.

Podle rodiny i přátel mrtvého měl strýc se Strapinou občas konflikty. Strapina si třeba půjčil od strýce pracovní nářadí a nevrátil mu ho v dohodnutý termín. Strýc svému synovci také půjčoval peníze. Kolik a zda mu je vrátil, už ale rodina nevěděla.

Za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti hrozí Strapinovi osm až 16 let vězení.

Státní zástupce Roman Kafka navrhl v pátek nové důkazy, které soudce Radomír Koudela přijal. Jedná se například o vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který by měl  zřejmit věrohodnost výpovědi těžce zraněného muže, kterou v náznacích učinil v nemocnici. Znalec z oboru stavebnictví by zase měl posoudit, zda úlomky cihly nalezené u těla zraněného jsou ze stejné cihly, která byla v potoce a jež obsahovala pachové stopy obviněného. Soud si také na podnět státního zástupce vyžádal bundu zemřelého, kterou jeho žena získala od kamaráda svého muže. Ten byl u zraněného mezi prvními a bundu svému kamarádovi sundal během manipulace. Vdova ale netušila, že bundu měl v osudnou noc manžel na sobě, a tak ji vyprala. Stopy krve by na ní ale mohly zůstat, což by měl prokázat biologický rozbor.

Vzhledem k náročnosti požadovaných posudků odročil soudce jednání na neurčito. „Předpokládám ale, že by mohlo jednání pokračovat tak za dva měsíce,“ dodal soudce.