Voda se do nádrže bude znovu napouštět nejpozději v květnu letošního roku. Z přehrady vyvezla auta celkem více než 295 tisíc metrů kubických materiálu. Hloubka těžby byla proměnlivá a pohybovala se v závislosti na únosném podloží od 50 centimetrů až do tří a půl metru. Celá akce stála 125 milionů korun bez DPH.
„Těžba nánosů a následné letnění nádrže měly podle expertů smysl. Z analýz vyplývá, že zárodky sinic, které způsobovaly vodní květ, se vyskytovaly v hloubce asi 15 centimetrů. Ty jsou všechny pryč. Navíc se na kvalitě zbylých nánosů pozitivně projevily dvě zimní sezony, po které byla nádrž vypuštěná. Půda tak dostala dvě ozdravné kůry v podobě mrazu,“ zhodnotil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.
Odborníci na problematiku tlumení výskytu sinic ve vodě přitom oceňují, že se spolu s vyčištěním nádrže podařilo vyřešit i další problém. Obce na přítoku už nebudou pouštět do přehrady vodu s živinami. Podařilo se jim totiž vybudovat kvalitní čistírnu odpadních vod.
„Jsem velmi rád, že obce Dolní a Horní Lhota, Sehradice a Slopné loni v červnu spustily kvalitní systém čištění odpadních vod za téměř 286 milionů korun. Máme tak jistotu, že náš dlouhodobý tlak na vyčištění přehrady bude mít efekt,“ konstatoval náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS) s tím, že stavbu obecních kanalizací finančně podpořil i Zlínský kraj, který na ni v minulosti uvolnil částku bezmála 30 milionů korun.
Přehrada by se měla znovu začít napouštět nejpozději v květnu tohoto roku. Vypuštěná nádrž totiž odhalila ještě další komplikaci, kterou musejí pracovníci Povodí Moravy akutně řešit. Na levém břehu se totiž dala do pohybu část svahu. Tento stav ohrožuje samotnou nádrž a zdejší silnici.
„S pracemi na zabezpečení stability svahu začneme nejpozději do měsíce. Akci chceme ukončit co nejdříve,“ poznamenal technicko-provozní ředitel Povodí Moravy Mojmír Pehal. Sanace si vyžádá investici do 20 milionů korun.
Čištění luhačovické nádrže zkomplikovalo několik událostí. Obnažená nádrž ukázala, že je na dně větší objem nánosů, než projektanti předpokládali. Tuto skutečnost však nemohli odhalit předem, protože se ze stavby v roce 1930 nedochovaly potřebné podklady.
„Nemohli jsme dopustit, aby na dně zůstalo dalších asi 60 tisíc metrů kubických nánosů plných živin. Pokud bychom se rozhodli sedimenty nedotěžit, celá práce by byla naprosto zbytečná,“ vysvětlil ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek.
Těžba tak po prázdninové přestávce, kterou si vyžádaly okolní obce, mohla pokračovat až koncem loňského října. Nádrž se totiž v létě napustila po přívalové vlně vodou. Povodí Moravy muselo počkat, až se dno opět odvodní a udrží tak těžké stroje. Dodavatel pak kvůli teplé zimě mohl začít naplno pracovat až během ledna, kdy udeřily silné mrazy.
Luhačovická přehrada byla vypuštěna v září roku 2010 a těžba byla odstartována o dva měsíce později. Nádrž byla bez vody 15 měsíců a samotná těžba trvala 11 měsíců. Nánosy těžilo za plného nasazení 10 bagrů, tři buldozery a asi 30 nákladních aut. Díky těžbě se zrekultivovala skládka v Dolní Lhotě a Luhačovicích. Kvalitní sediment využili také zemědělci na svých polích. Část nánosů je uložena na pozemcích Povodí Moravy v blízkosti nádrže.
