„Nemyslete, není to nic jednoduchého,“ říká krásně mutujícím hlasem největší z kluků v Bílovicích. „Dnes jsme vyráželi poprvé už v pět ráno, pak zase v pravé poledne, ve tři a v šest večer. Projdeme celou vesnici a to samé nás čeká zase zítra na Bílou sobotu. V pět ještě za tmy už zase řehtáme a hrčíme, v osm dostaneme koledu, naposledy jdeme zase ve dvanáct a až pak nastává to nejpříjemnější, rozdělujeme peníze,“ vysvětluje celý proces odehrávající se tentokrát v citelném chladu.
Kluci vlastně nahrazují zvony, které podle tradice odletěly do Říma, na Velký pátek si všichni připomínají ukřižování Ježíše Krista.
Adolescenti v Bílovicích, Kněžpoli, Nedachlebicích i dalších vesnicích v okolí Uherského Hradiště si koledováním mezi místními lidmi vydělají…
Kolik si vlastně vydělají? Malý Jožka s hrkačem na kolečkách tvrdí, že to klidně může být kolem tří stovek, když pak kluci vydrží se sobotní a nedělní přestávkou až do pondělí, jejich kapsy a peněženky se po šlahačce pěkně rozhojní. A co si koupí? „Já asi pokémony a nějaké blbosti,“ říká bezelstně nejmenší z kluků.
Jinde vypadá tradice Velkého pátku jinak. „V obcích kolem Velehradu, třeba v Modré či ve Zlechově se vodí Jidáš, tedy muž, který tolik přispěl k ukřižování Ježíše Krista,“ popisuje entografka Slováckého muzea Romana Habartová.
Velikonoce žijí v mnoha jiných podobách. Bílá sobota už zahání páteční smutek, všude se smýčí a chystají se snad nejdůležitější relikvie Velikonoc. „Samozřejmě se malují kraslice, pletou tatary, chystá se víno na nedělní výstavy a pak se zase na pondělí chystají partie na stehnech a pod zády, aby to co nejméně bolelo,“ odhaluje veselejší tvář největších křesťanských svátků další etnografka muzea Marta Kondrová. A jako specialistka na slovácký region připomíná, jak mnohavrstevně se vesnici od vesnice říká pánské pondělní výzbroji, tedy pomlázce. Žila, tatar, korbáč, karabáč, čugar, kocvar, kančůch a tak dále. Názvy jsou opravdu různé, co je sjednocuje, to je materiál. „Zásadně doporučuji a upřednostňuji vrbové proutí,“ vysvětluje mladá etnografka.
