Do vězení se zvýšenou ostrahou poslal Hrdličku na 12 let krajský soud ve Zlíně před dvěma lety. Soud ho uznal vinným z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a z nedovoleného ozbrojování. Muž podle soudu 29. října 2009 při předání dvou kilogramů marihuany napadl a poté střelil do nohy o rok staršího zájemce o drogu.
Mrtvého muže objevil na cestě u Doubrav a Velkého Ořechova náhodný kolemjdoucí. Podle obžaloby sehrál v případu hlavní roli obchod s marihuanou. Mrtvý muž podle výpovědi jednoho ze svědků chtěl koupit dva kilogramy marihuany za velmi dobrou cenu. Předání zboží se však neuskutečnilo, naopak obchodní schůzka se vyhrotila do potyčky. Mrtvého muže pak na cestě objevili lidé s postřelenou nohou a rozbitým obličejem a hlavou. Zemřel na vykrvácení.
Státní zástupce na Hrdličku navíc podal obžalobu pro přípravu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, kterého se měl dopustit s dalším obviněným, Davidem Koldou (25) z Hluku na Uherskohradišťsku. Toho soud poslal na tři roky do vězení s ostrahou za nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a za trestný čin nadržování. Hrdličku nakonec zlínský soud obžaloby pro přípravu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů zprostil.
U soudu vypovídala mimo jiné manželka zavražděného a jeho kamarád a obchodní partner. „V osudný den mi manžel po obědě řekl, že jede ještě něco vyřídit a už se nikdy nevrátil. O tom, že by byl uživatelem marihuany, jsem nevěděla. Neměla jsem ani tušení, že by se chystal k nějakému obchodu s marihuanou. Vím, že se zabýval nákupem a prodejem, obchodoval se známkami a později s prezervativy. O obchodu s marihuanou jsem však nevěděla,“ vypověděla manželka oběti.
Zatímco manželka o náklonnosti svého muže nevěděla, jeho kamarád u soudu řekl, že muž během života kouřil marihuanu denně. Jeho slova potvrzuje i skutečnost, že lékaři objevili v těle mrtvého poměrně velké množství látky THC obsažené v marihuaně. „Pokud ale vím, nikdy s drogou neobchodoval. Bylo to zcela mimořádné. Tvrdil, že je to nabídka jednoho jeho dlouholetého známého a když jsme na schůzku společně jeli, vůbec nebyl nervózní a z jednání neměl žádné obavy. Čekal jsem ho na parkovišti u Tesca. Říkal, že za chvíli přijde. Pak už ale nepřišel,“ konstatoval u soudu kamarád mrtvého.
Hrdlička celou dobu tvrdí, že na místě činu nikdy nebyl a že s vraždou nemá nic společného. Jeho slova ale vyvrátily závěry znaleckých posudků. Podle nich na oděvu oběti byly biologické stopy patřící právě Hrdličkovi, usvědčily ho i pachové stopy. „Po nikom jsem nestřílel a žádné drogy jsem neprodával,“ řekl ve své závěrečné řeči Hrdlička.
Hrdličkův obhájce pak po neúspěchu dovolání u Nejvyššího soudu podal i ústavní stížnost, ve které poukazoval na údajnou možnost manipulace s některými důkazy. Ústavní soud ale konstatoval, že justice se s případem nade vší pochybnost vypořádala dobře a stížnost zamítl.
