Incident se odehrál 27. ledna. Režisér popíjel v jednom ze zlínských barů a odmítal po zavírací době opustit podnik. Barmanka si proto přivolala na pomoc policisty.
Zatímco v přípravném řízení využil policista právo nevypovídat, při srpnovém prvním soudním stání už o incidentu promluvil. „Stalo se to na konci směny v ranních hodinách. Několik návštěvníků podniku v Dlouhé ulici ve Zlíně odmítalo opustit podnik, který měl mít už asi tři hodiny zavřeno. Dva lidé si navíc začali brát sami bez svolení obsluhy alkohol a obsluha nás požádala o vyvedení nepřizpůsobivých zákazníků,“ podotkl Máčala.
Na místo se sjely dvě policejní jednotky. Jedna se starala o režiséra Bintera, druhá o jeho kamaráda. Policista Máčala požadoval po jednom z mužů, aby předložil průkaz totožnosti. „Odmítl mi občanku předložit, byl na mě vulgární, choval se arogantně a agresivně. Neustále mi vyhrožoval, že má na vedení policie známé a že si to se mnou vyřídí. V jednu chvíli mi občanský průkaz dal, pak mi ho ale opět sebral,“ popsal začátek konfliktu Máčala.
Po sporu ohledně občanky se mezi policistou a Binterem měla strhnout potyčka. „Binter mě zatlačil do boxu. Snažil jsem se vyprostit a spolu s kolegou opilého a agresivního muže zpacifikovat. Měl ale převahu, jeho agresivita stoupala, a tak jsem použil slzný sprej. Za použití hmatů a chvatů jsme mu pak s kolegou nasadili pouta a odvedli k lékařskému vyšetření,“ poznamenal Máčala.
Lékařka muže vyšetřila a souhlasila s převozem na záchytku do Kroměříže. Ještě předtím ale hlídka odvezla režiséra na policejní služebnu. „Předávali jsme si směnu a musel jsem vyplnit několik formulářů. Binter měl na rukou stále pouta, protože se nepřestával chovat iracionálně. V jednu chvíli vstal a chtěl zprávu o incidentu psát za mě, neustále vyhrožoval, urážel mě a podobně. Protože problémy s ním neustávaly, došel jsem si pro zatmavené brýle, které zhoršují prostorovou orientaci, a nasadil mu je na čelo. Binter začal hrát divadlo, padal z lavice, dělal, že je mrtvý a různě se válel po zemi. Už jsem v souvislosti s ním rezignoval, komunikaci omezil na nejnutnější a po vypsání dokumentů jsem ho předal eskortě,“ doplnil policista.
Podle svých slov muži nijak neublížil. Brýle omezující prostorovou orientaci použil vůbec poprvé. „Je to jeden ze zákonných prostředků, jak agresivního člověka uklidnit. Není to nic nestandardního,“ dodal Máčala. Jak režisér přišel k podlitinám v oblasti kolem očí, ale nevysvětlil.
Podle znalců odpovídaly otoky kolem očí ráně pěstí. Režisér měl i další podlitiny, které podle odborníků mohly odpovídat aktivnímu útoku ze strany někoho dalšího. Stejně tak ale mohly vzniknout pasivně, například pádem těla a podobně. Z posudku lékařů vyplynulo, že Binter utrpěl zranění spíše lehčího charakteru.
Binter tvrdí, že na služebně ho policista ze zásahové služby bil a urážel. „Přiznávám, že jsem se v baru nechoval zrovna nejslušněji. Možná, že kdybych se nehádal ohledně občanského průkazu, vůbec by ke konfliktu nedošlo,“ řekl mimo jiné u středečního soudu Binter. Zároveň ale dodal, že policista ho na služebně urážel a několikrát udeřil přes brýle omezující prostorovou orientaci a také do ramene.
„K napadení zadrženého nepochybně došlo, nelze však prokázat, kdo je má na svědomí,“ prohlásil v odůvodnění verdiktu soudce Ivo Krinke.
Státní žalobce Roman Kafka se na místě proti rozsudku odvolal, ten tak nenabyl právní moci.
