Skvělá průvodkyně? Tenistka Natálie
V resortu zaujme i pěkně udržovaný komplex sportovišť. A právě tam potkáváme mezi tenisovými kurty, dvorci na stále populárnější padel i hřišti na fotbal či beach volejbal pardubickou slečnu Natálii. Vysportovaná postava dává tušit, že má s pohybem hodně společného.
„My sem do Kalábrie s mamkou vyrážíme moc rády. Kalábrie je skvělá na mnoho způsobů. Ta sportoviště sleduji se zálibou i proto, že tenis stále aktivně hraji, měla jsem tenisové stipendium v USA. Hrála jsem v univerzitním týmu a měla jsem štěstí, že jsem potkala i slavného Johna McEnroa, vždycky býval bouřlivák a hodně, řekla bych intenzivní je ve své akademii i dnes, kdy je mu tuším šedesát sedm let.„
Jakpak jste se potkali?
„Já jsem po dokončení studia v Americe šla za prací trénovat do jeho akademie v New Yorku. On se chtěl připravovat na benefiční turnaj nikoliv ale v tenisu, ale v pickelbalu. Takovém rychle se rozvíjejícím příbuzném sportu. On s ním teprve začínal a byl docela nespokojen se svým výkonem, což dával značně najevo (smích).„
Ale zdaleka nejenom sporty živi jsou čeští turisté na březích Tyrhénského moře. Mimochodem, to hodně přeje plavcům, od rána do časného odpoledne je jako jezero, klidné a především neuvěřitelně čisté.
Přečtěte si také: Animátorka Markéta Jílková v Kalábrii: sezóna finišuje, už tu završuji čtvrtý měsíc
Pizzo nabízí sladký poklad
Turisté se rádi podívají do dvou kouzelných měst, což je Tropeo a Pizzo.
„No, pokud vím, tak právě v tom druhém jmenovaném mají jedno prvenství. Mezi sladkými krémy tam ve všech cukrárnách a restauracích kraluje tartufo. Specialita, která spatřila v polovině minulého století světlo světa právě v Pizzu. To je taková sladká kulička třeba z lískooříškové zmrzliny nahoře posypaná kakaem a uvnitř vylepšená výbornou čokoládou. Mňam,“ povídá Natálie, když přivírá oči nad energetickou hodnotou téhle sladké bomby.
Vlastní nevelké pobřežní město Pizzo se pyšní nádhernými plážemi, hradem Murat ve skále a ještě něčím, co se jinde zase tak často nevidí. A to jsou uzoučké uličky často vylepšené svéráznými výtvarnými díly místních umělců. Historie tu doslova hladí a „Pizzané“ jsou na své domovy patřičně hrdí, třebaže jim při bližším průzkumu jejich dobové bydlení zase tolik závidět nelze.
Dobré jídlo, dobré pití a tyrkysové moře
V Kalábrii nehledejte u moře hlavu na hlavě jako je to zvykem v hotelových resortech Španělska nebo třeba Turecka. Moře je opravdu až tyrkysově modré a velmi čisté. Jídlo od rána do večera stejně jako pití pak příjemnou kapitolou samou pro sebe. Hodně zeleniny upravené na nejrůznější způsoby, skvělé sýry, ryby, ale i uzeniny a aby se někomu nestýskalo, pak řízek tam umějí stejně dobře jako u nás.
Víno výborné, je znát, že sluníčko umí ve vinicích odvádět svědomitě svoji práci. A dokonce ani pivo není špatné. Inu – dolce vita- sladká Kalábrie. Jak pravil jeden z místních, vždy ochotný a usměvavý vládce resortního baru, léto ještě nekončí, resort plný nádherných palem i keřů s květinami v plné formě budou zavírat až 20. října.
A poslední věc. K moři se tady chodí pětiminutovou procházkou borovicovým – piniovým lesíkem. Ta vůně…
