Na Kroměřížsku museli policisté v loňském roce řešit více hospodářských trestných činů

KROMĚŘÍŽ - Kroměřížští policisté vyšetřovali v loňském roce celkem 201 hospodářských trestných činů, což oproti roku 2011 představuje nárůst o 44 případů. Serveru Zlin.cz to sdělila policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Mezi hospodářské trestné činy patří nejčastěji neoprávněné držení platební karty, podvody, úvěrové podvody a zpronevěry. „Tyto skutky jsou většinou velmi rozsáhlé a složité. Charakteristické jsou také vysoké škody na majetku a skrytá jednání, která často vyjdou najevo až po delší době. Loni kriminalisté zajistili hodnoty a výnosy z trestné činnosti v celkové výši 3,5 milionu korun,“ podotkla Kyšnerová.

Z trestného činu zpronevěra a podvod loni policisté obvinili například třiapadesátiletého muže z Prostějova, který připravil morkovickou firmu o více jak tři miliony korun. Jako zplnomocněnec k zastupování společnosti využil oprávnění disponovat s bankovním účtem firmy a od února roku 2008 do června roku 2010 vybral z tohoto účtu bezmála 2,5 milionu korun. Peníze vybíral postupně a v různých několika tisícikorunových částkách. Získané finanční prostředky pak využíval pro vlastní potřebu. Navíc jako předseda představenstva jiné společnosti vystavil morkovické firmě fiktivní fakturu v hodnotě přes 700 tisíc korun. Částku si následně nechal uhradit.

„Obviněn z trestného činu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby byl i devětačtyřicetiletý muž z Kroměřížska. Ten jako jednatel obchodní společnosti podával daňová přiznání, do kterých zahrnoval fiktivní faktury od různých dodavatelů stavebního materiálu. Od října 2008 do září 2011 použil více než 600 falešných faktur a stát tak připravil o bezmála dva miliony korun. Kriminalisté na případu pracovali déle jak půl roku,“ konstatovala Kyšnerová.

Více než 200 podvedených má na svědomí devatenáctiletý muž ze Zlína. Mladík nabízel k prodeji pod smyšlenými jmény na internetových bazarových či aukčních portálech různé zboží. Většinou se jednalo o elektroniku. Peníze si pak od kupujících nechal předem zasílat na bankovní účty s tím, že následně objednané věci odešle. Zboží ale obvykle zákazníkům nezaslal. Muž si tak přišel na více než 450 tisíc korun.