Jen dvakrát se stalo, že nikdo nepřišel, a to na začátku provozu, který byl od poloviny listopadu. „Oproti minulé zimě jsme se po dohodě s městem Otrokovice dohodli na nepřetržité kontrole. K tomu jsme využili klienty Azylového domu Samaritán. Lidé bez domova tedy kontrolovali lidi bez domova. Zní to jako paradox, nicméně je velký rozdíl mezi lidmi, kteří jsou venku, takzvaně na ulici, a lidmi, kteří bydlí na Azylovém domě. Celý provoz proběhl bez větších problémů, pracovníci se osvědčili a navíc získali na dobu čtyř měsíců zaměstnání,“ uvedl vedoucí střediska Samaritán – služby pro lidi bez domova Tomáš Bernatík.
Seďárna pomohla i v období, kdy nastala neočekávaná prezidentská amnestie. „Mnozí amnestovaní se neměli kam vrátit. Na začátku roku však byly ubytovací kapacity jak azylových domů, tak dalších ubytovacích zařízení, plné. Nakonec proto několik amnestovaných využilo alespoň seďárny, kde mohli v teple strávit mrazivou noc,“ doplnil Bernatík. Služeb seďárny začaly také využívat ženy.
