Pondělní jednání na téma budoucnosti uherskohradišťské bývalé věznice, která chátrá a hyzdí centrum města, se uskuteční v době od osmi do devíti hodin dopoledne. „Debaty se kromě senátora zúčastní i uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha, předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek, ředitel správy Okresního soudu Uherské Hradiště Vratislav Janča či vrchní ředitel sekce ekonomicko-správní Ministerstva spravedlnosti ČR Zbyněk Spousta,“ poznamenala mluvčí holdingu Synot Magda Pekařová.
Senátor Valenta před časem inicioval petici za záchranu věznice, kterou jen během nedávné Letní filmové školy v Uherském Hradišti podepsalo kolem šesti stovek lidí.
Vedení města doufá, že klíčová jednání s ministerstvy budou znamenat důležitý krok kupředu. „Chátrající věznice je kulturní památka, stát, který ji vlastní, si však evidentně neplní své povinnosti. V podstatě se chová protizákonně. Výsledkem je to, že věznice je jakýmsi vředem na tváři historického jádra města,“ prohlásil starosta uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha.
Starosta ale zároveň připomněl, že město už bylo svědkem několika pozitivních signálů, ale jednání vždy nakonec ztroskotala. „Nechci být přehnaný optimista. Na druhou stranu reakce ministerstva spravedlnosti nám dávají víru, že po mnoha letech nečinnosti se nám společnými silami podařilo toto téma pořádně vyzvednout a přimět ministerstvo spravedlnosti i další státní orgány k aktivitě. A to je dobrá zpráva,“ prohlásil Blaha.
Vedení města usiluje o opravu bývalé věznice už déle než 10 let. Areál by podle vedení uherskohradišťské radnice měl být zároveň smysluplně využitý. „Alespoň v části věznice by mělo být vybudováno pietní místo k uctění památky obětí fašistické a komunistické zvůle,“ dodal Blaha.
Justiční palác s věznicí vznikl po požáru bývalé věznice ve Františkánské ulici. Výstavba soudní a vězeňské budovy probíhala v letech 1891–1897. Za první republiky zde byli vězněni například účastníci takzvané hodonínské stávky. Za druhé světové války využívalo věznici gestapo jako shromaždiště politických vězňů před transportem do koncentračních táborů. Po válce se zde konaly lidové soudy a na nádvoří věznice veřejné popravy. Byli zde vězněni a týráni lidé nepohodlní tehdejšímu režimu, především rolníci ze Vsetínska, kteří odmítali vydat svou půdu. Věznice přestala fungovat v roce 1960.
