Primátor Miroslav Adámek považuje obnovu památníku za jednu z priorit. Město jedná s ministerstvem kultury o podpoře ve výši 32 milionů. „Jsme blízko dohodě. Pokud opravdu peníze z ministerstva dostaneme a svůj souhlas vysloví rada a zastupitelstvo, zahájíme práce,“ uvedl Adámek.
Vzhledem k finanční náročnosti bude přestavba rozdělená do několika etap. Pomoci s obnovou památníku může i veřejnost nebo instituce v rámci sbírky nazvané Zlíňané sobě. „Přestože je projekt stále ještě před zahájením, čtyři dárci poslali na účet celkem 146 tisíc korun,“ uvedl Dvořák. Nejvyšší částku dala Teplárna Otrokovice, a to rovných 100 tisíc korun. „Mohu všechny ujistit, že peníze ze sbírky půjdou na dobrou věc. Památník Tomáše Bati je klenotem našeho města a evropské architektury, svým významem je srovnávána například s brněnskou vilou Tugendhat,“ zdůraznil Adámek.
Zájemci mohou peníze poukázat prostřednictvím darovací smlouvy nebo přímo na bankovní účet 55515222/0800. Zatímco u vnějšího vzhledu budovy není pochyb, že se vrátí do podoby ze 30. let minulého století, o vnitřním uspořádání a náplni se debaty ještě vedou. „Památník je označován za budovu – sochu, architektonický klenot Zlína. S tímto vědomím k němu přistupujeme,“ ujistil náměstek Dalibor Stříbrný, který má na starosti kulturu.
Výstavba Památníku T. Bati začala v roce 1933. Uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty. Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně vzdělávacího charakteru vrcholících na ose parku objektem Památníku Tomáše Bati, který zahynul v roce 1932 při letecké katastrofě. „Došlo však jen k částečné realizaci památníku a dvou studijních ústavů,“ doplnil Dvořák. V roce 1954 byl památník přestavěn na Dům umění a vznikly v něm prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. V roce 2009 objekt z větší části opustila Filharmonie Bohuslava Martinů, v roce 2013 Krajská galerie výtvarných umění,“ dodal Dvořák.
