„Většina teplárenských komínů totiž spaliny vypouští do takzvaných nadinverzních vrstev, tedy nad pomyslnou pokličku inverze. Navíc tyto zdroje nahrazují tisíce lokálních topenišť, jejichž komíny by chrlily tuny prachu přímo do ulic. Lidé, kteří upřednostňují dodávky tepla z teplárny před vlastním vytápěním, tak aktivně pomáhají v boji proti smogu,“ vysvětlil Bedřich Landsfeld, náměstek primátora pro oblast životního prostředí. Teplárenské komíny mají navíc na rozdíl od komínů rodinných domků moderní filtry.
V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě jednoho GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění domácností z tepláren skoro dvacetkrát.
„Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů,“ přidává porovnání Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Díky masivním investicím se v posledních čtyřech letech podařilo zásadně snížit podíl velkých energetických a průmyslových zdrojů znečišťování na celkových emisích. Rozhodujícími znečišťovateli jsou tak dnes v České republice především doprava a lokální topeniště. Na severu Moravy se k nim přidává také přeshraniční transport emisí z Polska, který při obzvláště nepříznivých povětrnostních podmínkách může zasáhnout i území Zlínského kraje.
