Fatra loni vykázala zisk po zdanění zhruba 298 milionů korun, v roce 2015 to bylo asi o 8,5 milionu korun méně. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné na webu www.justice.cz.
Na asi tříprocentním nárůstu tržeb za prodej výrobků, zboží a služeb se podle vedení společnosti významnou měrou podílely tržby segmentů izolačních fólií, podlahovin, speciálních výrobků, paropropustných fólií a laminátů a polyesterových fólií. Fatra vyrábí i technické fólie, PVC granulát a vytlačované profily. Co se odvětví týče, výrobky dodává do stavebnictví, potravinářství, zdravotnictví, obuvnictví, hygieny, galanterie i spotřebního průmyslu.
Export se loni na tržbách společnosti podílel 66 procenty, podobně tomu bylo v roce 2015. V absolutních číslech se tržby ze zahraniční zvýšily o 69 milionů korun. Hospodaření společnosti loni ovlivnila fúze Fatry s firmou Energetika Chropyně. Projevilo se to i na počtu zaměstnanců, kterých loni meziročně v průměru přibylo 102. Fatra tak měla celkem 1221 zaměstnanců. Průměrná mzda ve společnosti loni dosáhla částky 26 081 korun, v roce 2015 to bylo 24 889 korun.
Na letošní rok Fatra plánovala obdobný objem výroby jako loni. Očekávala pozvolný nárůst v segmentu speciálních výrobků. Chtěla také zahájit práce na projektu rozšíření výrobních kapacit v segmentech podlahovin a izolačních fólií, který má být dokončený v roce 2019. Vedení Fatry také očekávalo potíže se získáváním kvalifikovaných zaměstnanců. Při stávající nízké nezaměstnanosti (v červnu 3,5 procenta) je totiž nabídka volných pracovních sil slabá. Fatra i proto letos očekává zisk mírně nižší, než vykázala v loňském roce.
Akciová společnost Fatra byla založena v roce 2004. Navazuje však na dlouholetou tradici, když byla jako vůbec první zpracovatel plastů v tuzemsku založena v roce 1935 na popud ministerstva obrany koncernem Baťa. Nyní je součástí koncernu Agrofert, který založil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
