Zlínské (z)povídání: Pavel Vacek

Kam byste vzal zahraniční návštěvu? 

Záleželo by samozřejmě na jejích preferencích, ve Zlíně je spousta krásných míst různého charakteru. Nicméně pokud mě navštíví někdo, kdo je ve Zlíně poprvé, tak spouštím už v podstatě automatický program: vyhlídka z terasy „jednadvacítky“ s výkladem a výlet do zlínské ZOO. Teprve pak přichází na řadu další místa.

Čím Vás město naposledy překvapilo?

Sem tam nějaká silniční uzavírka, jinak nic podstatného. K poslednímu velkému překvapení čistě ze strany města muselo dojít už tak dávno, že si ho nepamatuji. Rozhodně mě tedy překvapila vaše otázka.

Co si ve Zlíně nikdy nenecháte ujít?

Až na pár výjimek premiéry v Městském divadle. U těch, ve kterých hraju, je to bez výjimky.  Ale vážně… Určitě jsou to dvě pravděpodobně největší akce, které zasáhnou krajské město, a sice zlínský filmový festival a Barum Czech Rally. Další věci, které ve Zlíně přitahují moji pozornost, už nesplňují kritérium pravidelnosti, které je skryté v otázce.

Co Vám ve Zlíně chybí?

Ještě několik týdnů poté, co jsem začal ve Zlíně bydlet, bych odpověděl, že historické centrum dýchající středověkem ve smyslu: zbytky hradeb, starý hrad, katedrála, ochozené dlažební kostky… Velmi brzy jsem ale pocítíl, že kouzlo tohoto u nás naprosto výjimečného města je v něčem zcela jiném. Je tu zcela unikátní genius loci a historie k vám mluví prostě jen jiným jazykem… Ale abych neutekl moc daleko. Mám tu manželku a děti – nechybí mi tu nic. Snad jen moji a manželčini rodiče, ale to je daň za to, že nám oběma toto město učarovalo, ačkoli jsme se v něm nenarodili. 

Co byste tu rád změnil, kdyby to bylo možné?

Nevím, jestli to přichází s věkem, ale v poslední době mi připadá, že prakticky ve všech oblastech je každá změna k horšímu. Tak ať Zlín zůstane alespoň takový, jaký je. Mám ho rád. 

Oblíbený podnik?

Divadelní klub, či chcete-li Dílna Městského divadla Zlín. Je to určitě podnik, kam chodím nejčastěji, a strávil jsem v něm bezkonkonkurenčně nejvíc času ze všech ostatních zlínských. Jen mě mrzí, že se vněm nedaří prolomit jakousi pomyslnou bariéru, že si do něj mimo čas oběda nenachází cestu širší veřejnost, ačkoli by byla vítána. Je to prostor, který by si určitě zasloužil tepat životem každý večer, nejen po premiérách či větších akcích v divadle. Pokud bych měl ale kouknout i mimo divadlo, tak doplním ještě Zelenáčovu šopu – výborné pivo, přátelé, skvělé akce.