Chrisi, tak komu vlastně budete ve čtvrtek navečer fandit?
Tohle je poněkud rozporuplná situace. Musím se s tím srovnat. Půlstoletí jsem žil v Johannesburgu, čtyři roky tady na Zlínsku. To by jasně předurčovalo, že budu fandit své původní zemi, ale tak jasno v tom nemám.
Jak je to možné?
To máte tak, kdyby hrálo Česko proti komukoliv, fandím Česku. Když hrála Jihoafrická republika proti Mexiku, fandil jsem našim. Jenomže teď se to ve mně pěkně pere. Tady v České republice se nám moc líbí, už to beru jako svůj domov.
Tak dobře, ale jak ten zápas dopadne?
Ač mám srdce napůl, tak si remízu nepřeju. Když bych musel tipovat, což zrovna rád nedělám, tak si myslím, že Češi vyhrají 3:1.
To by ale znamenanalo téměř jistý konec ambicí na postup pro JAR…
Ještě by se mohl stát malý zázrak v utkání s Jižní Koreou, uvidíme, každopádně je světový šampionát nádherná věc.
A vy jistě víte, o čem hovoříte, hrálo se přece právě v Jižní Africe.
Přesně tak, to už je ale šestnáct let, hodně to letí. Tehdy u nás nehráli Češi, kvůli ženě, která je Češka původem ze Zlína, bych už tehdy věděl komu fandit. Tak jsem se synem vyrazil na zápas Holandsko- Slovensko. Tehdy jsem přál Holanďanům, moje maminka odtamtud pochází.
Máte krásný dres, šálu, dokonce čepici, vy jste asi dobrý fanoušek…
No, ono je to maličko jinak. To je dres ragbyové reprezentace Jihoafrické republiky. Jsme se synem velicí fandové, ragbisté z jihu Afriky jsou mistry světa. Byli jsme nedávno i na zápase v Paříži. Kdyby se hrálo ragby s Českem, tak sorry, tam bych fandil vašim soupeřům, mým krajanům.
Obecně vzato, jak jste za čtyři roky na Moravě spokojen?
Nejenom já, ale i moje rodina jsme moc spokojeni. Já to říkám v takovém malém bonmotu. Provodov – every day is holliday (smích).
Máte chuť na další rozhovory? Tak se mrkněte na zlin.cz.
