Málo se třeba ví, že působil od poloviny sedmdesátých let minulého století coby oblíbený pedagog na gymnáziu v Kyjově. V té době taky patřil k elitním střelcům místního divizního klubu. Podle pamětníků se vyznačoval chytrostí, předvídavostí a čichem na góly.
„A moje vůbec první trenérská štace byla také na kyjovském gymnáziu, tuším v roce 1977 jsem si to vyzkoušel na přeboru jihomoravských gymnázií v Moravském Krumlově,“ vybavuje si oslavenec.
Hráčské i pedagogické zkušenosti si přenesl do profesionálního fotbalu. Po svém Kyjovu působil například coby asistent v Drnovicích, pak jako hlavní trenér v Poštorné a první velký úspěch slavil na přelomu tisíciletí, když přivedl tehdejší Synot ještě ve Starém Městě do nejvyšší soutěže. Tam se potkal mimo jiné s Vladimírem Malárem, který působil fandům na Slovácku radost svým střeleckým umem.
„Trenér Komňacký byl nesmírně pečlivý. Šel za úspěchem náročností k sobě i jiným, přestože z fotbalu nedělal žádnou velkou vědu. Klidně vyjel na dopolední zápas našich soupeřů do Ostravy, odpoledne vedl nás a v neděli spěchal za dalšími poznatky třeba až do Mostu na druhý konec republiky. Poznal jsme ho jako hráč a osud tomu chtěl, že jsem byl i u závěru jeho velice úspěšné kariéry v Hodoníně. To už jako jeho kolega na lavičce,“ vzpomíná Vladimír Malár.
Komňacký dovedl do ligy v roce 2002 i Zlín. Kapitánem byl tehdy Petr Klhůfek.
„Komňacký působil zajímavým dojmem, byl jakoby nad věcí, věděl, že je fotbal jen jednou ze součástí života, čímž nechci říci, že by se mu nevěnoval na sto procent,“ glosuje Klhůfek.
Ve Zlíně působil spíše epizodně, i tak tu získal hodně přátel. „Pro mne osobně muž na svém místě, byla s ním výborná spolupráce,“ vybavuje si po letech dlouholetý správce stadionu Letná Ladislav Podmela.
Po Zlínu začínala „Komňova“ zlatá éra. Nejdříve vybojoval s neznámým Púchovem Slovenský pohár. Pak slavně dobyl titul s Baníkem Ostrava, to se psal rok 2004. Zanedlouho dokázal ověnčit do té doby neznámý slovenský Ružomberok titulem i pohárovou trofejí. Úspěšný byl později například v Jablonci, kde slavil historicky nejúspěšnější druhé místo v naší lize.
Postup na EURO 2012 v roli asistenta trenéra Michala Bílka u české reprezentace byl dalším velkým profesním úspěchem nestárnoucího muže s velkým rozhledem i renomé nejen na zelených pažitech, ale i tenisových kurtech.
„Víte vše, opravdu jsem dnes slavil tenisem,“ směje se dobře naladěný dvojnásobný pětatřicátník.
