O více než čtyřicet let později, konkrétně v roce 1978, tu vybudovali také krematorium. Zlínský Lesní hřbitov patří nehledě na svůj, pro někoho možná poněkud smutný účel, k úžasným zlínským lokalitám, které stojí za to navštívit. Třeba, když si připomínáme Dušičky neboli Památku zesnulých.
„Na Lesním hřbitově máme 13 000 hrobových míst, zajímavé je, že v posledních letech či spíše už po desetiletí zaznamenáváme čím dál nižší návštěvnost, co se příchozích právě na přelomu října a v prvních listopadových dnech týče. Poznáváme to mimo jiné podle počtu aut, dříve nebylo kde zaparkovat, autobusy chrlily obrovské množství lidí, ale těch prostě ubývá,“ všímá si zajímavého jevu dlouholetý ředitel Pohřebnictví Zlín Milan Macura.
Ve funkci působí od roku 2004, což je už značná zkušenost.
„To je možná pravda, ale v rodině mám co dohánět. Otec tu totiž působil na stejné pozici od roku 1978 do roku 2004, což je 26 let, tak ještě musím vydržet,“ směje se ředitel Macura.
Právě v den Památky zesnulých 2. listopadu bylo na Lesním hřbitově docela rušno. A protože byl všední den, nebylo od věci, že sem zamířili také školáci.
„Dívejte, tady leží pan Miroslav Zikmund, to byl věhlasný spisovatel a cestovatel,“ ukazuje dětem místo posledního odpočinku velkého Zlíňana paní učitelka s tím, že se dožil skutečně úctyhodných 102 let. Mimochodem 1. prosince to bude rok od jeho úmrtí.
Jen o pár desítek metrů dál má hrob Miloš Zelníček, otec nedávno zesnulé americké podnikatelky českého původu, další věhlasné Zlíňanky Ivany Trumpové.
Děti najdou i náhrobek s datem narození a úmrtí Karla Zemana, úžasného zlínského režiséra, který svojí tvorbou určitě předběhl dobu.
Procházka pak končí u hrobu Tomáše Bati. Muže, který se zasloužil o rozvoj a rozkvět Zlína, který byl ve dvacátých a třicátých letech 20. století přímo neuvěřitelný.
