Vypadáte, že máte náladu na jedničku, za sebou první desítky minut ve žlutomodrém, vás snad zranění netrápí, že ne?
Určitě ne, sžívám se s novým prostředím, jsem fit a plný sil. Mančaftu chci pomoci, zkušeností mám spoustu.
A zdaleka nejen z České republiky. Připomenete maličko vaše fotbalové štace?
Řadu let jsem působil v německé Bundeslize. Hrál jsem v Kaiserslauternu, Stuttgartu i v Norimberku. Je to mimořádně náročná soutěž, zkušenosti jsou k nezaplacení.
Přesto si troufnu tvrdit, že se vám dařilo více v polské Legii Varšava. Nehledě na současné postavení klubu na chvostu Extraklasy, je to slavný klub…
Mně se tam opravdu dařilo, hrál jsem tam tři a půl roku. Mám ty nejlepší zážitky. Aby ne, když jsme třikrát vyhráli titul a dvakrát tamní pohár.
Je pravda, že jsou fanoušci Legie věrní, ale taky pěkně drsní?
To je stoprocentní pravda. U nás to ani neznáme, ti chlapi vám řeknou na rovinu, že žijete z jejich práce, ale umějí být opravdu hodně nároční, nemají problém si s fotbalisty věci vyříkat víc než na rovinu. K fyzickému kontaktu nebývá daleko.
Jak vidíte zlínské dny příští?
Moc rád bych se prosadil do základní sestavy, konkurence je značná, to dobře vím. Pro mne je největší odměnou, když hraji celý zápas. Těší mne poslední týden, kdy jsme nasbírali krásných šest bodů. Prostě, když se bude vyhrávat.
Teď jedete na Spartu. Je takový zápas jiný než třeba proti soupeřům zespodu tabulky?
Jasná věc, tak to bývá všude. Sparta je velký klub. Ale to je pro nás dobře, naše motivace bude velká, vždycky se ten v uvozovkách menší chce vytáhnout. Náš nedělní úkol není lehký, ale dáme do toho všechno, abychom lidem tady ve Zlíně udělali radost. Máme klidné hlavy, respekt, rozhodně ne strach.
Je vám třiatřicet, fotbalově chlapský věk, jak dlouho chcete hrát ligu?
Co to půjde, cítím se výborně. Fotbal je můj život, hraji od pěti let, tak snad to ještě vydrží.
