V kolika kategoriích se v Lignanu hrálo?
Bylo to pěkné třídenní fotbalové hemžení, kategorií bylo celkem osm, nejmladší do devíti let, nejstarší do sedmnácti.
To muselo být pořádně početně nabité setkání milovníků kulatého (ne)smyslu…
To tedy ano. Na hřištích si to rozdávalo celkem 120 týmů z šesti evropských zemí. Z Itálie, Rakouska, Francie, Belgie, Srbska a od nás.
Jak se vaši svěřenci propracovali k cennému třetímu místu v kategorii U15?
Musím říci, že konkurence byla kvalitní, boje náročné, vyrovnané a napínavé pro nás na lavičce i pro početné rodiče v hledišti. Nejdříve kluci zdolali dvakrát italské naděje ze Sedriana a Bassana vždy 1:0. Pak jsme po boji podlehli týmu Virtus Calcio 1:2. Ten nakonec naši kategorii vyhrál. My jsme se popasovali o třetí místo s francouzským Groupement de Ballon a vyhráli jsme 2:1.
To zaslouží blahopřání a odměnu. Jaká byla?
Odměna bývá sladká, ta naše byla slaná. V nedalekém Caorle jsme si šupli do moře. V dubnu ještě nemá tu správnou teplotu, ale moře je moře.
Zdá se, že kluci mají u vás ve zlínské čtvrti o fotbal zájem, to je moc dobře, jinde jich ubývá…
Je to opravdu moc dobře, jak jsme se znovu přesvědčili, fotbal je i v mládežnickém pojetí evropský, a jistě i světový fenomén. U nás kluků neubývá a takový úspěch i krásný zájezd s fotbalem může být inspirativní pro další zájemce.
Takže arrivederci neboli na shledanou na hřišti?
Určitě, vždycky platí u nás i v Itálii: fotbal je věčný!
