Někdy se jen tak vyhřívají na lavičkách, jindy se hádají nebo perou – v lepším případě jen mezi sebou. Podnapilí a pokřikující bezdomovci, kteří se nestydí říct si kolemjdoucím o peníze mnohdy nevybíravým způsobem. To je v centru Zlína téměř každodenní obrázek. Možnosti městské policie, jak problematiku lidí bez přístřečí řešit, je ale velmi omezená.
„Strážníci městské policie jsou v dennodenním kontaktu se skupinami osob bez přístřeší.Není to jenom náměstí Míru, je to i nádraží nebo jednotlivé markety. Strážníci při té činnosti kontrolují i jejich zdravotní stav, jestli nepotřebují nějakou pomoc. Komunikujeme s nimi, říkáme jim, jaká jsou jejich práva a povinnosti, aby kolem sebe nedělali nepořádek. Pokud pořádek narušují, snažíme se je umravnit,“ uvedl ředitel Městské policie Zlín Milan Kladníček.
Pokud se bezdomovci dopouští přestupků – například popíjení alkoholu na veřejných prostranstvích nebo se chovají příliš hlučně a vulgárně – mohou je sice strážníci městské policie z dané lokality vykázat, dlouhodobý efekt to ale nemá. Bezdomovci se prostě jen přesunou do jiné části města, kde pokračují v rušení dalších obyvatel. Udělování pokut je podle Kladníčka zcela zbytečné, protože jsou v podstatě nevymahatelné.
„Za mě se jednoznačně musí změnit legislativa. Není možné, aby osoby, které páchají přestupky, byly právem nedotčené. Pokud někdo udělá přestupek, musí mu být například sebrány dávky, nařízena nucená práce nebo něco podobného. Ale tento stav je neudržitelný a musí skončit,“ dodal Kladníček.
Zarážející je podle ředitele zlínské městské policie především výrazné snížení věkové hranice bezdomovců. Komunitu dnes tvoří hlavně dvacátníci a třicátníci. Problémem je i jejich častá závislost na alkoholu nebo na drogách.
