Pane inženýre, nejdříve snad, co se tolik neví. Byl tu bobr vždycky a opravdu byl téměř vyhuben? Kde se u nás na Moravě v momentálně velkém počtu vzal?
Ano – bobr evropský je původní druh české fauny stovky či spíše tisíce let. A nebyl u nás vyhuben téměř, ale úplně, a to v průběhu 18. století. Na Moravě se pak znovu objevil zejména díky přirozenému šíření z okolních populací (Rakousko, Slovensko) a postupné kolonizaci v 70. a 80. letech minulého století a nakonec díky cílenému programu znovuvysazení v letech devadesátých.
Jak to vypadá s četností výskytu? Dá se říci, kde je bobrů nejvíce?
Odhad populace bobra na území ČR je mezi 15–20 tisíci jedinci, což je v podstatě na horní hranici únosné kapacity prostředí. Obecně mu vyhovují nížinné či pomaleji tekoucí toky. Z toho lze i vyvodit, že největší populace jsou na Jižní Moravě (Břeclavsko, Znojemsko), ale dnes je rozšířen prakticky všude. Zlínský kraj rozhodně není výjimkou.
Jsou bobři migranty? Vyskytují se na nových teritoriích?
Nejde ani tak o migraci jako např. u ptáků, ale o rozložení populace a kolonizaci: mladí jedinci po osamostatnění zakládají nová teritoria a populace se rychle propojují, což vede k osídlení nových úseků toků a kanálů. Dnes již není výjimkou, že bobři z důvodu nedostatku nových teritorií, osidlují i podhorské toky. Tak je tomu třeba v Jeseníkách.
V čem spočívá jejich potenciální i praktická škodlivost? Začněme třeba u malých toků.
Na drobných vodotečích a melioračních systémech je hlavní problém stavba hrází a zátarasů, což vede ke vzdutí hladiny, zatápění pozemků nebo komunikací, zhoršení odtokových poměrů, ucpávání propustků. Prvotní a nejviditelnější škody vznikají na dřevinných porostech. „Nakousané“ stromy mohou pádem ohrožovat nemovitosti a technickou infrastrukturu (elektrické vedení, komunikace atp.). Bobr preferuje měkké dřeviny vázané na vodní prostředí, jako jsou vrby, topoly nebo olše – ty jsou po pádu do toku (kromě výše popsaných rizik) překážkou v přirozeném odtoku a vodohospodářům mohou působit další problémy.
Což ale asi v tom vizuálním pojetí není to nejhorší. Oni umějí nejen stavět svoje hráze, ale taky ničit ty lidské…
Ano, na větších vodních dílech (typicky hráze vodních nádrží nebo ochranné hráze vodních toků) pak působí největší škody vytvářením nor. Sanace těchto škod jsou mimořádně nákladné (v milionech) a především zde vzniká vysoké riziko kolapsu těchto hrází např. při povodních a s tím související ohrožení zdraví a majetku obyvatel, a to ve velkém rozsahu. Vodohospodáři však svá vodní díla pečlivě sledují, v případě potřeby průběžně opravují.
Co třeba zemědělské plodiny? A bobří chuť na ně?
Ano, bobr konzumuje i polní plodiny (např. kvetoucí řepka, obiloviny v mléčné zralosti, kukuřice, řepa). Přímé škody spásáním bývají ale spíše menší vůči škodám způsobeným zaplavením těchto zemědělských pozemků a jejich podmáčením po vzdutí.
Bobři jsou nadále zákonem chráněni. Je to tak správně? Co by se stalo, kdyby jednoho dne legislativně nebyli?
Ochrana vychází z české i evropské legislativy (přísná ochrana; zároveň existují nástroje výjimek a systém náhrad některých škod). Osobně si myslím, s ohledem na dnes již opravdu vysokou početnost populace, že bobra už nelze považovat v rámci ČR za ohrožený druh. Vzhledem k tomu, že nemá v naší přírodě přirozené nepřátele, bude do budoucna nějaký management regulace populace nikoliv vhodný, ale nutný. Představa, že by se bobr stal lovnou zvěří a do několika let byl kvůli tomu vyhuben je naprosto lichá. V rámci myslivosti je hospodaření s každým druhem zvěře legislativně vymezeno s jasnými pravidly a určenými žádoucími početními stavy a k takové situaci by jednoduše nemohlo dojít. Navíc bobr je plaché a inteligentní zvíře, jehož lov je mimořádně náročný s malou úspěšností. Praxe v lokalitách, kde je jeho odlov na základě výjimek povolen, to jasně ukazuje. Vyhubení rozhodně nehrozí, ale regulace v místech, kde je jeho výskyt enormní nebo vede k rozsáhlým škodám, je z mého pohledu do budoucna nutným krokem.
Pak bychom si dali i bobří pečínku? Ví se vůbec, jak chutná jejich maso, třeba u nutrií to taková neznámá není…
To je samozřejmě v rovině spekulací, ale dříve byl bobr mimo jiné loven i kvůli chutnému masu, a dokonce byl považován za postní jídlo. Srovnání s nutrií by se asi nabízelo, ale netroufám si to hodnotit. Chtěl bych zdůraznit, že bobr má v české přírodě své nezastupitelné místo a jeho činnost není vždy jen negativní. Přirozeně zmlazuje porosty, díky stavbám zadržuje vodu v krajině a pomáhá správnému fungovaní např. lužních lesů. Žijeme ale bohužel v kulturní krajině a jednoduše jsou místa, kde je bobr nežádoucí element. Proto je důležité vždy hledat cesty a kompromisy, jak s jeho přítomností pracovat.
Máte chuť na další zajímavé rozhovory? Tady jsme pro vás shromáždili rozpravy na nejrůznější témata.
