„Chci být novým typem senátora,“ prohlašuje jasně s tím, že svého senátora musejí lidé znát, musí mezi voliče, a to zdaleka nejen před volbami.
Nový typ senátora a k tomu starý typ dodávky, kterou bude jezdit za svými potenciálními voliči.
„Kde jste, prosím, takhle zajímavý vůz našel?“
„Vysnil jsem si ho já a sám jsem si jej také vybral. Tohle auto stálo zcela odložené kousek od centra Zlína u hospůdky Pod Lípami. Dohledal jsem majitele a krásně a rychle jsme se dohodli.“
„Auto je starší typ a Vy chcete být typem politika zbrusu novým. Přitom je Senát často vnímán jako něco řekněme až přebytečného. A Vy coby člověk mimořádně kreativní, akční, přece nepůjdete do politického šrotu…“
„Mně na Senátu vždycky vadilo, že byl vnímán jen jako v uvozovkách pojistka demokracie. Jistě, to je velmi důležité. Ale taky jsem v debatách s chytrými lidmi zjistil, že zároveň může tvořit. Hodně v regionu a tahle vazba na region je alfou i omegou mého pohledu na věc, nového typu senátora.“
„Co říkáte na zpravidla mizivou účast voličů při volbách do horní komory parlamentu?“
„Tyhle věci spolu souvisejí, čím víc budou senátoři zastupovat svůj region kraj, tím více lidí si jejich úsilí všimne, volební účast půjde nahoru.“
„Jste ve Zlíně městským zastupitelem, ředitelem divadla, když byste se stal senátorem, tak se s těmito posty stane co?“
„Určitě bych se vzdal mandátu zastupitele města. Z postu ředitele bych neodešel, radě města bych navrhl zvýšení platů mých nejbližších spolupracovníků a vzdal bych se veškerých režií a autorských počinů.“
