Čapí mimina, kroužky, učení a pak pá, pá

ZLÍNSKO - Má teď práce jako na kostele. Nebo jako na sloupu. Nebo na střeše, na komíně, no prostě ve výškách. Jiří Sviečka z Biskupic je v nejlepším při kroužkování malých čapích mláďat, která se pomalu stavějí na nohy a hledí z výšky, jaký že je vlastně ten svět. Náš region od jihu po sever je královstvím poslů nových životů, třebaže čápi za tohle příjemné označení jaksi nemohou.

Zdaleka ne každý čáp dostane svou novou „občanku“, tedy identifikační znak v podobě kroužků, který jej pak provází dalším životem. Důmyslně propojené ptačí hlídky ornitologů po celé Evropě poznají, s kým mají třeba při přeletech, hnízdění, ale bohužel poměrně často i při usmrcení tu čest.

Teď ale na špatné konce jistě nikdo nemyslí. Ptačí táta Jirka – nejen otec čápů – ale také přemnoha dalších druhů, kterým se věnuje s péčí a láskou, ale hlavně umem a znalostmi, kmitá nahoru dolů.

„U nás doma v Biskupicích je kroužkování mojí stavovskou ctí. Na plošině jsme vyjeli nahoru, na hnízdě jsou čtyři krásná mláďata. Tenhle počet je velmi solidní, důležité je, že jsou zdravotně v pohodě,“ vypráví Sviečka.

Někdy se stává, že slabšího jedince podle tvrdých zákonů přírody shodí rodiče dolů z výšky a nemohoucí mimino nachází smrt. To ale letos není případ Biskupic. Ani Nivnice, kam se pan Jiří vydal následně.

„Tady jsme ale našli jen dvě mláďata, jinde jsou tři, je to prostě různé,“ ukazuje Sviečka.

Mláďata se pomalu staví na nohy, pak je dospělí naučí létat a koncem srpna pak všichni naberou kurz na jih Evropy nebo až do Afriky, kde přezimují.

Čápi ovšem nejsou Sviečkovým úplně prvním programem.

„Ne, nejsou, ale mám je rád a myslím, že ta obliba je obecná mezi všemi lidmi. Dnes mám i jiné úkoly, v sadech nad Vizovicemi kontrolujeme obsazení budek, je jich tu do stovky a prakticky všechny jsou obsazeny,“ těší růst ptačí populace muže, který už před pár lety dosáhl při kroužkování ptáků neuvěřitelné hranice 200 000!

Zobrazit fotogalerii >>

--> --> --> --> -->