Navýšení ceny je způsobeno globální situací na trhu s energiemi. „Cena tepelné energie je v porovnání s loňským rokem vyšší, přesto centrální zásobování teplem zůstává jedním z nejekonomičtějších způsobů vytápění,“ uvedl jednatel městské obchodní společnosti TEHOS Tomáš Morys.
Na rozdíl od řady jiných měst, které jsou při výrobě tepla závislé převážně na plynu, se v případě Otrokovic nejedná o dramatické navýšení, protože v Otrokovicích je zdrojem tepla převážně uhlí.
„Díky tomu jsme se dokázali dohodnout s Teplárnou Otrokovice na ceně tepla, která je v porovnání s jinými městy na spodní hranici aktuálních cen. Zatímco v Otrokovicích lidé zaplatí 948,57 korun za GJ, v rámci republiky se lze běžně setkat s cenami v rozmezí 1200 až 1600 korun za GJ, v extrémech až 2000 korun,“ pokračoval Tomáš Morys.
„Do ceny tepla na příští rok jsme ovšem museli promítnout zvýšené náklady na palivo, vápno, chemikálie, dopravu a v důsledku rostoucí inflace se navýšily i další vstupy. Velmi podstatnou složku ceny tvoří také emisní povolenky,“ vysvětlil předseda představenstva Teplárny Otrokovice Petr Jeník.
Městská společnost TEHOS dodává tepelnou energii pro vytápění a přípravu teplé vody pro 5 600 domácností v Otrokovicích a řadu objektů občanské vybavenosti. Děje se tak prostřednictvím distribuční sítě, která je v majetku společnosti.
„TEHOS není pouhým dodavatelem, ale distributorem, který má vlastní energetické zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje, transformuje a dodává odběrateli. Bez tohoto zařízení by nebylo možno dodávku tepla odběrateli uskutečnit. V teplárenství tedy nelze změnit dodavatele podobně jako je tomu v plynárenství nebo elektroenergetice. O to důležitější je, aby nad zásobováním tepla obyvatelstvu měla přímý vliv města a obce,“ uvedl Tomáš Morys.
„Cenu tepelné energie pak musíme kalkulovat v souladu s platnými cenovými předpisy a zákony. Je takzvaně věcně usměrňovaná, lze do ní tedy promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty,“ dodal Morys.
