Jdete na Slovácko, bydlíte celý život na Slovácku… a fandíte Slavii. Jak se vám to přihodilo?
Rodová tradice, velkým fandou Slavie byl můj táta, tak jsem k tomu došel po přímé rodinné stezce.
Pamatujete časy, kdy tu taky byla doma Slavia?
No jasně, Slovácká Slavia, předchůdce Slovácka. Soviš, Flašar, Kroebl a mnozí další, výborní kluci, srdcaři. Možná za ten můj „slávismus“ taky trochu mohou (smích).
Obecně je zajímavé, že vás, stejně jako moře dalších, drží náklonnost k fotbalu celý život, co říkáte?
No já myslím, že pravé fandovství je celoživotní záležitost. Na tom se s věkem nic nemění. A rozhodně se nemění klub, který máte v srdci.
Nakonec z toho bylo utrápené vítězství favorita…
No, Vlasta Daníček proměnil, myslím, dvacet penalt po sobě, tahle mu nevyšla, kopl ji špatně, Staněk v brance mého klubu ani neměl moc práce. Ale znovu se projevilo, co mne už nějaký čas jako slávistu trápí…
A to je?
Někam mizí lehkost, projevuje se to v utkáních s papírově slabšími týmy. Zvykli jsme si, že kluci hráli nedávno výborně v evropských pohárech. Teď jsou to upachtěné výhry, jako byla ta dnešní. Slovácka mně bylo až líto.
Takže, kam to může dotáhnout váš klub v Lize mistrů?
No, s takovými výkony poslední doby asi nijak daleko. Ale sezóna se teprve rozbíhá, tak snad půjde forma nahoru. Bude to potřeba. A taky se těším na obhajobu titulu, ani to nebude zdaleka lehké. Což ale mé slovácké červenobílé srdce nezmění.
Více zpráv ze sportovního dění ve Zlínském kraji si můžete přečíst na našem webu.
