Loni touto dobou se na pár před a vánočních dnů například otevřely a hned zavřely restaurace, teď jedou až na dřívější zavírací hodinu prakticky v normálním režimu. Spíše výjimečně se hosté setkávají s tím, že po nich obsluha žádá doklad o prodělané nemoci nebo očkování. Ale momentálně tu jeden zásadní rozdíl je.
„V minulosti jsme vždy od začátku prosince pořádali spoustu vánočních večírků, lidé si po náročném roce vždy rádi poseděli a poveselili se, teď máme podobné setkání jen ve dvou případech, dalších osmnáct mi avizovaní hosté odřekli,“ popisuje realitu jeden ze zlínských majitelů restaurací.
Ale tohle je jen covidová epizodka. Další díl boje s nákazou se odehrává ve školách. Budiž konstatováno s radostí, že se školy prakticky nezavíraly, třebaže se část dětí učila doma v karanténě. Proti nákaze nejsou samozřejmě imunní pedagogové. Třeba Zdeňka Jančíkové, ředitelka jedné ze zlínských základních škol ve čtvrti Malenovice spíše nerada rozhoduje o tom, že budou o tři dny delší prázdniny a děti už zůstanou od pondělí doma.
V rouškách pracuje kdekdo. Příjemné to není třeba pro kadeřnice. Ty zpravidla striktně žádají potvrzení o bezinfekčnosti, když hodnotí dobu covidovou a předcovidovou, mají jasno. „Chodí zhruba dvě třetiny zájemců o naše služby,“ říká jedna ze zkušených v centru Zlína. Ale taky připomíná, jak dlouho byly jejich provozovny zavřeny.
Zlínský kraj se zhruba 580 000 obyvateli už ohlásil od začátku loňského března kolem 138 000 nakažených, což je jednoduchou matematikou bezmála čtvrtina lidí. Přitom si nelze dělat iluze o tom, že se do karantény či izolace a tudíž do statistik dostal každý, kdo měl s nemocí tu čest.
Samostatnou kapitolou jsou nemocnice. Dobrou zprávou je, že počet hospitalizovaných s covidem začíná klesat. Zarážející je ale počet lidí, kteří – nejen s covidem- zůstávají mimo práci. „My máme asi 1500 zaměstnanců, už delší čas osciluje počet těch, kteří nemohou do práce, kolem stovky, to je samozřejmě znát,“ vypočítává mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Lucie Sedláčková.
V kraji se už očkuje na dvanácti místech, lidé se mohou nechat očkovat třetí dávkou, nyní už i ti, kteří dovršili 55 let a mají za sebou nejméně pět měsíců od očkování, od dalšího pondělí to bude platit i pro věkovou skupinu o pět let mladší.
„Jediným účinným prostředkem boje s nemocí a jejími těžkými projevy zůstává nadále očkování,“ má jasno šéfka Krajské hygienické stanice Eva Sedláčková, která nezastírá názory kolegů lékařů, že především pro neočkované je cesta na covidové „jipky“ už leckdy opravdu balancem mezi životem a smrtí.
Zajímavé je, že prakticky bez zásadních termínových problémů pokračují soutěže sportovců, což platí vlastně ve všech odvětvích. Hrají divadla (třebaže obě stálé scény v kraji zažily pořádné termínové problémy), chodí se do kina, konají se například koncerty filharmoniků, máme otevřeny bez výjimky všechny obchody. Prostě s nepřítelem zvaným covid se dá žít. Včetně zlínských vánočně nevánočních trhů, kde se (ne)smí konzumovat alkohol.
