Alzheimerova nemoc je celosvětově velkým zdravotním a socioekonomickým problémem současnosti. A jelikož se lidský věk neustále prodlužuje, počty pacientů s Alzheimerem narůstají. Touto nemocí trpí ve věkové skupině 65 let každý desátý člověk, v 80 letech je to každý pátý a v 90 letech každý druhý. Úplně přesná čísla výskytu Alzheimerovy nemoci v Česku ale nejsou známá, odhaduje se počet 100 tisíc pacientů.
„Ve Zlínském kraji je v současnosti odhadem zhruba 4 400 pacientů, a to s predikcí 11 100 pacientů do roku 2030. Léčba Alzheimerovy nemoci nyní spočívá v podávání léků, které mohou zpomalit průběh nemoci, nemohou ji však vyléčit. V léčbě se v brzké budoucnosti uplatní nová biologická léčba monoklonálními protilátkami, ta je ale efektivní jen v časných stadiích onemocnění. Proto je včasná diagnostika velmi důležitá,“ uvedl Jan Bartoník, lékař Neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati.
„Ve fázi klinického testování je celá řada léků cílených proti amyloidu beta a proteinu tau, jejichž ukládání v mozku je neuropatologickým podkladem nemoci. V horizontu jednoho až dvou let lze v České republice očekávat registraci nových terapeutických možností, především v rámci biologické léčby. Tato léčba však bude specifická. A to nejen ekonomicky, ale například i z hlediska návaznosti na stanovení biomarkerů a aplikaci léků ve vysoce specializovaných centrech,“ upřesnila Kristýna Kotočová, lékařka z Neurologického oddělení KNTB.
Diagnostikovat Alzheimerovu nemoc se v současnosti daří pomocí dvou typů vyšetření, kdy je ideální jejich kombinace. Jedním z nich je vyšetření mozkomíšního moku na takzvané neurodegenerativní markery. Tím druhým je právě vyšetření metodou PET/CT, které krajská nemocnice zavádí do své rutinní praxe.
„Pacientovi nitrožilně podáme speciální radiofarmakum flutemetamol (Vizamyl) a vyšetříme ho pomocí pozitronové emisní tomografie (PET). Díky radiofarmaku, které se váže na beta amyloidní neuritické plaky v mozku, se nám v případě pozitivního nálezu zobrazí jejich přítomnost v určitých typických mozkových oblastech. Podle výsledku pak dokážeme predikovat nemoc i několik let předtím, než se objeví její klinické příznaky,“ popsal Jaromír Bernátek, lékař pověřený vedením Oddělení nukleární medicíny KNTB.
Alzheimer je onemocnění s plíživým začátkem, dávno před výskytem prvních symptomů. Projevuje se poruchou poznávacích funkcí a nejčastěji taky poruchou krátkodobé paměti. Pacient si tak často nevybavuje jména nebo zapomíná úkoly. Zhoršující se paměť pak vede k omezení pracovních schopností, postupně i běžných denních aktivit, jazykových a zrakově prostorových schopností.
„Dále dochází k poruchám chování a dalším neuropsychiatrickým poruchám. Stav postupně vede k plné závislosti na pomoci okolí, eventuálně k nutnosti institucionální péče. Sám pacient může ovlivnit průběh onemocnění způsobem života. Nutná je dostatečná pohybová aktivita, sociální kontakt, učení se novým věcem. Samozřejmá je prevence nebo účinná léčba hypertenze, diabetu, hyperlipidemie. V naší nemocnici existuje poradna pro pacienty s demencí a jinými neurodegenerativními onemocněními nervového systému, v plánu je vytvoření centra vyšší specializované péče pro pacienty s Alzheimerovou demencí, které bude, doufejme, v blízké budoucnosti poskytovat nejmodernější léčbu v oblasti této nemoci,“ doplnil neurolog Jan Bartoník.
