Zuzano, jak dlouhý už je vztah Cimburk a vy?
Ono už to bude pomalu dvacet let, já jsem se coby studentka seznámila s panem zakladatelem Polypejí Filipem Manouškem. Pozval mne, jestli se chci podívat, co na hradě dělají. Slovo dalo slovo a už to bylo. nějak mne to celé vtáhlo, moc se mi to líbilo a líbí dosud.
Vaši předchůdci, chlapi, na Cimburku i spávali, tedy nutno říci, že nejde o žádný komfort. Jsme mezi chladným zdivem. To chcete říci, že je následujete i v tomto směru?
Jasně, už to máme komfortnější, máme matrace, umíme si na baště zatopit. Jsme v lesích, o dřevo není nouze. Ale někdy to náročné je. Dřevo je třeba nachystat v letních měsících, pomáhají nám třeba skauti a ochránci přírody, dobrovolníci. Teď je třeba venku mínus sedm stupňů. Nu a v „ložnici“ na baště bývá nějakých sedmnáct, topit se musí.
Zima ještě bude nějaký čas kralovat, to je bez debat, ale až se jaro zeptá…?
Budeme uklízet po zimě, připravovat návštěvnické trasy, malovat a zatmelovat schodiště. Musíme se popasovat s náletovou vegetací a pokračovat v opravách jižní bašty. Ale nenudíme se ani teď, vždycky musíme upravit na hradě cesty, odházet sníh, prostě, aby se u nás lidé kdykoliv dobře cítili.
Zatímco hrady a zámky mají zavřeno, vy máte otevřeno prakticky pořád…
A každého tu rádi přivítáme, rušno bývá teď v zimě především o víkendech. Lidé sem rádi míří i o svátcích, moře návštěvníků jsme měli na Silvestra, to jsme nestíhali vařit svařák.
Zuzko, já někde zaslechl, že hrad Cimburk vznikl ve čtrnáctém století z lásky, fakt?
Jasně, traduje se, že hrad byl postaven velmi rychle, během šesti let a to proto, že se stavěl z lásky. Pan Bernard se zamiloval do dívky Sabinky z Koryčan a bylo to. Postavil jí hrad. I když tedy postavit hrad ve středověku, tak to tedy musela být práce. Něco o tom víme, protože jsme vlastně také staviteli.
Vymoženosti jako elektřina viz sousední Buchlov, to asi běžně nevedete…
Přes léto je to přeci jen jednodušší, je déle světlo, když stavíme, tak nám přes elektrocentrálu jede například i výčep. Zima je náročnější, ale taky si poradíme, dnešní možnosti v tomto směru už jsou daleko lepší než v době řekněme petrolejkové, přijďte na návštěvu.
A jak to máte s vařením, anebo uskladněním potravin?
Přes zimu není problém s chlazením (úsměv), vaříme teď sporadicky, v dalších ročních obdobích daleko více. Ale vařit umíme i teď všichni, kdo se tu pohybujeme. Při našich akcích míváme přes jaro, léto a podzim dobroty z udírny a potraviny musíme prakticky denně dovážet, aby byly čerstvé. Ovšem celoročně je tu i pro návštěvníky možnost opéct si vlastní špekáčky.
Tak tu zimu pěkně (u)přežijte a těšíme se na sezónu.
No to my taky, zase budeme mít spoustu akcí pro širokou veřejnost, tak věřím, že se potkáme.
Další novinky ze Zlínského kraje? Jasně, na zlin.cz.
