Už je na vás daleko lepší pohled. Vozík už snad skončil ve vozovně, ještě vidím berle, jde to k lepšímu, že ano…
Jistě, díky všem, které jsem měl v nejhorších chvílích kolem sebe, taky těm, kteří se podílejí na rehabilitaci, rodina pomohla, mám tu teď třeba při turnaji evropského formátu B+B oba syny.
Vaše sezóna začala vážným úrazem, ale v klubu všechno frčí jak má, přitom třeba právě poslední mezinárodní turnaj dává organizačně zabrat, je to tak?
Jistě, ale těžké to bylo hlavně před startem, museli jsme dbát na covidová opatření, ubytovávat lidi ze zahraničí, vyhovět striktním pravidlům pro mezinárodní rozhodčí, povedlo se.
Odkud k nám přiletěly talenty do dvanácti let, kluci i holky?
Samozřejmě od nás, ale mimo jiné třeba z Polska, Izraele, Německa, Francie, Ukrajiny i odjinud.
Prázdniny i sezóna v polovině, co čeká zlínské tenisty dál?
Už bychom měli pořádat spíše regionální turnaje, v září hraje první mužstvo první ligu, budou pokračovat dva kempy neboli příměstské tábory, jichž se společně s červencovým zúčastní přes 120 dětí. Bude prostor pro firemní turnaje a takové hobíky a méně kvalitní hráče, jejichž představitelem jste třeba vy.
A co váš na jaře zraněný kotník?
Na rozdíl od vás na kurtu se naštěstí zlepšuje.
To vám tedy pěkně děkuji.
Opravdu není zač(smích).
