Mezi pozvanými především kolegové z fryštácké základní školy. Také členové zastupitelstva města, kde paní Sylva dlouhá léta velmi aktivně působí a samozřejmě také početná rodina. Stejně tak vzácní hosté ze spřátelené slovenské obce Muráň, kteří paní učitelce předali na památku velký obraz.
Nejdříve si vzala slovo, jak to jen ona umí, sama oslavenkyně. Její nejen pedagogická životní moudra slynoucí vírou v člověka aktivního (Homo Knedlus) by se měla tesat do kamene. Nezaujatý divák by se asi hodně divil. Bez přehánění by jí hádal řekněme šedesátku, což je ostatně čas, kdy dnes dámy míří do předčasného důchodu.
Nad pódiem ovšem svítila jiná číslice. Devadesátka!!! Což je naprosto neuvěřitelné.
„No klidně by se ta první číslice mohla otočit, to by se mi líbilo,“ smála se Sylva.
Když jí ovšem kdosi popřál ke druhým pětačtyřicátinám, zamlouvalo se jí to ještě více.
„Tak to bych tedy brala všemi deseti, to je krásný věk, koneckonců šedesátka taky, no a když to tak vezmu, tak ta moje devadesátka (1. 1. 2024 bude skutečností) vlastně taky,“ smála se při nesčetných blahopřáních.
„No, paní Sylva s oslavami zdaleka nekončí, další přání i dary ji čekají na prvním lednovém zasedání zastupitelstva,“ upozornil starosta Fryštáku Pavel Gálík.
„Já myslím, že nám ji jinde musejí závidět, když se vydám po republice a prozradím, že jsem ze základky ve Fryštáku, hodně často se lidé maličko zamyslí a pak dodávají, že školu znají právě kvůli paní učitelce Knedlové,“ přidává zajímavost ředitel Základní školy ve Fryštáku Libor Sovadina s tím, že nadále počítá s kantorským umem téhle nevšední paní.
„No, já už výmyk neudělám, ale to nevadí, tělocvik miluju, to je jasné, ale mám ráda všechny další předměty. A těžko bych hledala, který předmět jsem poslední roky alespoň jako zaskakující za mladší kolegy nevyučovala,“ vybavuje si dáma, která učí, čtěte dobře, 71. školní rok!
„No, v září a říjnu to moc dobře s nástupem do osmé desetiletky ve sborovně, v kabinetu a hlavně ve třídách nevypadalo. Vazy v koleně mne zlobily tak, že jsem do školy prostě nemohla. Už je to lepší, nikoliv však ideální, ale já to mám se školou a výukou asi tak, jako když je někdo závislý na sladkém. Prostě tam musím být,“ dodává úžasná dáma.
Takže, krásné vánoční svátky, nikoliv dlouhé prázdniny (ty vás nikdy moc nebavily), hodně a ještě více sil a na Nový rok živijó, vážená, nezdolná a úžasná paní učitelko. A určitě si to ještě připomeneme. Vždyť pětačtyřicet má člověk jen dvakrát za život…
