Pane Jiří Sviečko, vy už jste toho z ptačí říše viděl snad téměř všechno, ale tohle zní jako nějaká vánoční pohádka…
No, to nejste daleko od pravdy, tohle se mi opravdu za desítky let, co se zajímám o ptactvo, ještě nepodařilo. Upozornil mne pan místostarosta Hradčovic Jiří Macek, že jim v okolí létá velký bílý pták.
Takže, co následovalo?
Samozřejmě to, že mnou cloumala zvědavost a když se nám podařilo dravce odchytit, fakt jsme byli jako v pohádce. Takového krasavce, jde o mladý kus, jsem fakt ještě neviděl.
Takže dostal občanku, tedy kroužek, jak je vaším letitým zvykem pro identifikaci ptáků?
Samozřejmě, to jsme si nemohli nechat ujít. My jsme na to oba nositelé jména Jiří hleděli opravdu jako v příslovečném Jiříkově vidění, prostě úžas.
Co následovalo?
Samozřejmě to, co má. Krasavce, který rozhodně není obyčejným albínem, prostou modifikační záměnou, to jsme poznali podle barvy očí, jsme pustili do přírody, ať má, stejně jako my, krásné vánoční svátky.
Takže dárek z říše pohádek, jak vypadal váš letošní běžný ptačí život?
Byl krásný, pestrý a plný radosti. Okroužkoval jsem asi patnáct tisíc kousků, mezi nimi i jiné rarity, třeba lejska malého nebo bukáčka malého. Ale ta káně, to je asi skutečně největší unikát tohoto roku.
Takže už máte o dárky postaráno?
Jasně, tedy co se mne týče, ale pokud mohu, pak bych všem chtěl popřát klidné vánoční svátky, sem tam nějaké to příjemné překvapení a hlavně a především klid, mír a zdraví.
