Baťův příběh v souvislostech 20. století
Baťa, Zlín a moderní podnikání tvoří příběh, který zásadním způsobem ovlivnil podobu města i celého regionu. Vývoj Baťova koncernu však zároveň kopíroval dramatické dějiny Československa – od nacistické okupace přes konec druhé světové války a třetí republiku až po komunistický převrat v únoru 1948 a následné represe.
Právě na tyto historické souvislosti se zaměří odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Masarykovy univerzity a dalších institucí. Vedle proměn samotného koncernu budou diskutovat také o osobnosti Jana Antonína Bati, poválečných politických a právních sporech či osudech lidí, kteří byli označováni jako „Baťovci“.
„Baťův příběh je příběhem mimořádného podnikatelského a společenského fenoménu, ale zároveň příběhem 20. století se všemi jeho dramatickými zvraty. Chceme se proto na fenomén Baťa podívat bez zjednodušení a bez černobílých interpretací. Zajímá nás, co se s Baťovým odkazem dělo v okamžiku, kdy se měnily politické režimy, jak se proměňoval vztah státu k podniku a jeho představitelům a jak se politické změny promítly do konkrétních lidských osudů,“ říká ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Od druhé světové války po pronásledování „Baťovců“
Konferenci zahájí ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna. Odborným garantem a moderátorem je Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR. Program se bude věnovat pěti hlavním tematickým okruhům: fenoménu Baťa, druhé světové válce a době po roce 1945, třetí republice a období po únoru 1948, pronásledování „Baťovců“ a konfiskacím majetku a současnému významu Baťova odkazu a rodinné paměti. Součástí programu bude také prezentace dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, které přiblíží zájem komunistického bezpečnostního aparátu o osoby spojené s Baťovým podnikáním. Jedním z témat bude také trestní postih „Baťovců“ na příkladu protistátní skupiny Jan Novosad a spol., kterému se bude věnovat Kamil Nedvědický. Historici ÚSTR Michal Pehr a Jaroslav Rokoský představí poválečné politické a soudní souvislosti spojené s Janem Antonínem Baťou.
„Naším cílem není vytvářet další legendu o Baťovi, stejně jako není naším cílem jeho odkaz zpochybňovat. Chceme především otevřít prostor pro odbornou diskusi založenou na pramenech. Fenomén Baťa je natolik významný, že si zaslouží pohled, který zachytí jeho podnikatelskou, sociální, právní, politickou i lidskou stránku. Právě střet tohoto fenoménu s totalitními režimy ukazuje, jak zásadně může politická moc zasáhnout do života jednotlivců i celých institucí,“ uvádí odborný garant konference Kamil Nedvědický.
Podle něj bude jedním z hlavních témat také to, jak se při změnách politických režimů proměňoval vztah státu k Baťovu podniku a jeho představitelům a jak se zásadní politické změny promítaly do konkrétních lidských osudů.
Od druhé světové války po pronásledování „Baťovců“
Konferenci zahájí ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, odborným garantem a moderátorem bude Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele ÚSTR.
Program bude rozdělen do pěti hlavních tematických oblastí:
- fenoménu Baťa
- druhé světové válce a době po roce 1945
- třetí republice a období po únoru 1948
- pronásledování „Baťovců“ a konfiskacím majetku
- současnému významu Baťova odkazu a rodinné paměti
Návštěvníci se seznámí také s dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, které ukazují zájem komunistického bezpečnostního aparátu o osoby spojené s Baťovým podnikáním.
Samostatným tématem bude například trestní postih „Baťovců“ na příkladu protistátní skupiny Jan Novosad a spol., kterému se bude věnovat Kamil Nedvědický. Historici ÚSTR Michal Pehr a Jaroslav Rokoský představí také poválečné politické a soudní souvislosti spojené s Janem Antonínem Baťou.
Ne legenda, ale diskuse založená na pramenech
Organizátoři chtějí podle Kamila Nedvědického otevřít především odbornou diskusi opřenou o historické prameny, nikoliv vytvářet novou legendu o Baťovi nebo jeho odkaz zpochybňovat.
Fenomén Baťa podle něj zahrnuje nejen podnikatelskou historii, ale také sociální, právní, politickou a lidskou rovinu. Střet Baťova světa s totalitními režimy zároveň ukazuje, jak výrazně může politická moc zasáhnout nejen do fungování institucí, ale také do osudů jednotlivých lidí.
Jaký význam má Baťa pro dnešek?
Závěrečný panel se zaměří na kontroverze, rodinnou paměť a význam fenoménu Baťa pro dnešní dobu. Následovat bude otevřená diskuse.
Konferenci „Fenomén Baťa a totality“ pořádá Ústav pro studium totalitních režimů pod záštitou předsedy Ústavně-právního výboru Senátu PČR Tomáše Goláně. Uskuteční se v úterý 22. září 2026 v Galerii Desítka ve Zlíně.
