Paní doktorko, v čem je tento virus specifický? A máme vůbec jasno, kde se vzal?
Je nový, v tom je jeho specifičnost, a naše populace je tímto virem tzv.nepolíbená, imunologicky naivní, a to se pak těžko odhaduje, jak bude nákaza v různých populačních skupinách probíhat. O to je i těžší nastartovat a přijmout ta správná protiepidemická opatření a zvolit správnou strategii. Která byla správná, se ukáže až s větším odstupem. Spekulace o původu viru jsou logické. Nejsem si jista, jestli se někdy dozvíme pravdu. Myslím, že při našem způsobu a rychlosti života, přelidnění planety rychlosti cestování, pronikání do přírody a snahy o prolomení mezidruhových bariér, je jen otázku času, než se to někde docela přirozeně povede. Nejsou nutné laboratorní úpravy, toto umí příroda sama a my jsem její součástí .
Jak se díváte na opatření z pohledu opatření v České republice, zvládli jsme to, kde se staly chyby, a co bylo naopak správně?
S ohledem na to, že virus je nový a stále máme nedostatečné informace o jeho chování, tak z mého pohledu byla opatření přijata velmi rychle a víceméně správně. V současné době a při současných znalostech bych se zaměřila na rizikové skupiny a asi bych byla benevolentnější, co se týká uzavření škol a dalších zařízení (kulturních a sportovních). V některých lidech se ale za ty 2,5 měsíce vyvolala panika a takové obavy, že mají sami z rozvolňování strach a nevědomky rozvolňování brzdí. Je třeba zapojit zdravý rozum, určitá omezení budou trvat ještě měsíce a nemůžeme na tu dobu některá odvětví úplně zastavit. Šíření infekce stejně zabránit úplně neumíme, díky opatřením jsou ale počty infekcí v desítkách denně, ale toto období bude trvat další měsíce. Alespoň u nás, takto byla zvolena naše cesta, nepřehltil se zdravotnický systém a tak se chránili i lidé v první linii- zdravotníci. Budeme je ještě potřebovat.
Je ultraliberální přístup a lá Švédsko či Bělorusko v něčem správný, čím je dobrý nebo špatný?
V některých zemích zvolili „dramatičtější“ přístup, za cenu velkého množství nakažených v krátkém čase, s dočasným přehlcením zdravotnického systému a s větším počtem úmrtí, a současně při zachování všech osobních svobod (není ta cena příliš vysoká). Při tak rychlém a plošném šíření se těžko ochrání vulnerabilní skupiny obyvatel. Až časem se ukáže, která cesta byla správná. Možná bude jejich ekonomika zdravější než ta naše, možná u nich neproběhne žádná nebo jen lehká druhá vlna, možná budou mít více onemocnění a úmrtí u zdravotníků. Možná, možná… ukáže to až čas.
Budeme žít s virem napořád, jakou predikci stavu a vývoje nabídnete?
Jediné správné řešení pro všechny země neexistuje. Jiná je hustota obyvatel, jiný je zdravotní stav populace, jiná je věkové struktura, někde žijí ve větších rodinách, více se stýkají a líbají (Jihoevropané). Jinde žijí více single, někde je větší hustota zařízení pro seniory. Měli bychom akceptovat přítomnost tohoto viru (a dalších infekčních agens, ať jsou jakéhokoli původu) a přijímat rozumná opatření, a začít musí každý sám u sebe. Všichni jsme přece zodpovědní hlavně sami za sebe, za své blízké a zranitelné.
Karantény donekonečna také nejsou řešení. Řešením jsou lokální opatření, rychlé vyhledání co největšího počtu kontaktů, jejich vyšetření správnými metodami (určitě kromě PCR jsou další, z nichž lze zjistit viabilitu (životnost) viru, nejen jeho nukleovou kyselinu)
Vrátí se život úplně k normálu?
Co je to normál? Stále se něco nového učíme a někam se posouváme. Věřím, že i tato zkušenost přinese mnoho nových podnětů, zkušeností, přehodnocení hodnot. Ukáže se , kdo je kdo. Třeba budeme lepší????
