„My to míváme vždycky tak, že na hody vodíme berana a zábavu míváme až za týden. Moc jsme ji chtěli i letos, ale nakonec jsme se museli přiklonit k variantě, že projdeme obcí, občerstvíme se na čerstvém vzduchu, ale do kulturáku za týden bohužel nepůjdeme, covid se nevyhýbá ani naší vesnici. A tak chceme zachovat zdravý rozum,“ vyprávěl během jinak bujarého veselí starosta Prachař.
Dobrou náladu ovšem provodovské letos velice početné chase mladých i maličko dříve narozených nikdo vzít nemohl, stejně tak to bylo i na dalších místech, kde se lidové veselice uskutečnily.
„Já jsem táta Šmoula, umím zahrát na saxofon, já jsem v hokejovém, já letím do kosmu a já jsem rytíř,“ hemžilo se to při náročné obchůzce nápady i kostýmy, kde tentokrát nejmladší ve velkém navlékli modrobílé retro dresy velké šmoulí rodiny.
„Škoda, že zábava nebude, tak si to chceme užít alespoň takhle,“ pravil místostarosta Pavlůsek, který zachytil celé to hodové dění jako moře dalších akcí na fotoaparát.
Pak už zazněla muzika a dobře naladění hodovníci se vydali k dalším a dalším domům. Celkem jich obešli kolem 250. Jen málokteré dveře zůstaly zavřeny.
