V Koryčanech má své hájemství mimo jiné Karel Kellner. „Momentálně nemohu sloužit dobrými zprávami, v lese kolem Cimburka a Kozla je teď hodně sucho, a to my houbaři nemáme rádi. A ještě méně rády to samozřejmě mají houby. Takže člověk musí vzít zavděk pár holubinkami, tu a tam se objeví suchohřib a jinak je to opravdu slabé,“ vypráví Kellner s tím, že ještě věří v letošní lepší časy.
„Přesně tak, chce to déšť a teploty by se měly držet na rozumných podzimních hodnotách, jakmile nám začnou přízemní mrazíky, můžeme košíky odložit a za sezónou, která je zatím velmi proměnlivá, udělat předčasnou tečku,“ doplňuje další znalec Karel Srnec, který při poslední pořádné nadílce pravých hřibů našel také unikátní věc, totiž čerstvě shozené jelení paroží.
„Jsem momentálně ve Františkových Lázních, tak to mám hodně špatně na dohled, ale vím jistě, že právě teď u nás v lesích kolem Francovy Lhoty rostou houby velmi málo. Budeme mít co dělat, abychom do 3. října, kdy chceme uspořádat podzimní výstavu hub, měli vlastně lidem co ukázat,“ doufá ještě v obrat po avizovaných deštích Luděk Hřib, který nejen díky svému příjmení vede Hřibařský spolek ve Francově Lhotě.
„Já jsem byl naposledy na houbách v neděli, nálezy jsou jen miniaturní, ale viděl jsem klubající se hřiby smrkové, rozhodně bych sezónu za ukončenou nepovažoval,“ nalévá do těžce zkoušených řad houbařů optimismu Vojtěch Johaník z Uherského Hradiště.
V okolí Vizovic, Březůvek a Horní Lhoty ve Vizovických vrších se teď také houby hledají složitě. „Jsou tu kolonie stárnoucích ryzců peprných, ojediněle holubinky, ale kam se nám poděly třeba bedly nebo pravé hřiby, tak to fakt nevím. Snad ještě přijde vláha a poslední letošní vlna pěkných hub,“ doufá znalec místního prostředí Petr Polák.
