Zatímco například ve Velkých Karlovicích a pak dál do Beskyd se urodilo poslední dobou moře pravých hřibů, jinde je to bída na druhou.
„Moje žena je tak pěkná, že se jí prostě hříbky musely ukázat,“ smál se Milan Novák, jehož paní Kateřina našla ve Velkých Karlovicích báječnou nadílku stovek praváků.
Třeba u sousedů na Bílé, Starých Hamrech nebo v okolí Ostravice je hřiby doslova posetý les, na Zlínsku je ale situace úplně opačná.
„My jsme měli s dcerou Monikou asi veliké štěstí. V okolí Vítové, kam tradičně vyrážíme za pěknými úlovky, jsme si mohli natrhat tak maximálně ostružiny. Už jsme šly k autu a naráz v mechu neuvěřitelná podívaná, dva nádherné obří hřiby, ale jinak zase nic, vůbec nic,“ popisuje situaci Hana Urbancová ze Zlína.
Karel Srnec z Napajedel má svá oblíbená místa v okolí Provodova a Březůvek. Je mimořádně zkušený.
„Dá to fakt hodně hledání, najdu vždy jen pár praváků na osvědčených místech, tak prázdné lesy opravdu nepamatuji. Rostou jenom bedly, snad se ještě dočkáme dobrých časů, pořád v to věřím, objevil jsem pár mladých hříbků, doufám prostě pořád.“
Každopádně zatím platí, že houbařská naděje umírá poslední, ale je také pravda, že právě teď by na Zlínsku měli být znalci hub v nejlepším. A to tedy nejsou ani náhodou.
„U nás ve Chřibech je to totéž,“ stěžuje si zkušený milovník lesa Vojtěch Luža z Velehradu. Stejného názoru je deset dnů před startem tradiční houbařské výstavy Alena Filípková ze Salaše, která ale také nehází houbařský košík do kouta.
