Rudolf Pavlíček z Lukova vyrazí na houby rád a neúspěšný bývá opravdu málokdy, byly časy , kdy na dvoře svého domu krájel třeba dvě stě praváků.
„Tak to letos ani náhodou, je to nějakých pět týdnů, co jsem našel asi deset pravých hřibů. Od té doby utrum, teď jsem vyrazil na oblíbená místa do Hostýnských vrchů, ale vracel jsem se zklamaný, pár kovářů a jinak nic. Pořád je sucho,“ hlásil zkušený odborník.
Zatímco speciální houbařské weby občas zveřejní pár pěkných kousků, naposledy z Růžďky na Valašsku, jinde pořád panuje relativní smutek a věci nejdou k lepšímu.
„Samozřejmě mi vadí, že houby ve větším nerostou, nám se tady na Salaši ve Chřibech srážky vyhýbají na sto honů, přitom v nedaleké Kroměříží prší dost. Ale snad se ještě dočkáme, daleko více mi vadí doslova barbarská těžba dřeva, kdy mizí před očima i buky, zůstává spoušť a pěkná houbařská místa jsou zničena. Myslím, že by se konečně měli rozhoupat třeba ochránci přírody,“ hodnotí časy (ne)houbařské známá odbornice Alena Filípková ze Salaše na Uherskohradišťsku s tím, že se alespoň ve vodou více nasycených nižších lesních polohách objevují první zatím zpravidla nejedlé houby, teď například hnojník.
Pěknou nadílkou kozáků se na Fryštácku pochlubil stálý spolupracovník zlin.cz Karel Srnec.
„To bylo včera, našel jsem i pár mladých hříbků, ale rozhodně nejde o nějaké eldorádo milovníků hub. Následně jsem dnes vyrazil do okolí Březůvek a vyšel jsme naprázdno,“ konstatuje znalec.
Všichni se shodují na jednom: pořád to chce vláhu a pak snad přeci jen naplníme letos zoufale prázdné košíky.
