„Výsledky laboratorního testování nám vycházely velmi dobře. Proto jsme se rozhodli oslovit Lesy České republiky, konkrétně Lesní správu Buchlovice a Strážnice, abychom mohli vyrobené hydrogely vyzkoušet přímo v praxi,“ popisuje Vladimír Sedlařík, ředitel Centra polymerních systémů a hlavní řešitel projektu.
Hydrogely vyvíjené na Baťově univerzitě použili vědci už při výsadbě sazenic dubů kolem bzeneckých Pískoven. Právě tam sucho a písčitá půda komplikují úspěšné zalesnění.
„Očekáváme, že syrovátkové hydrogely by mohly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst, a to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy,“ vysvětluje jejich funkci Silvie Duřpeková, vědkyně z Centra polymerních systémů.
Díky spolupráci s Lesy České republiky pomohly zlínské hydrogely i při výsadbě lipové aleje poblíž hradu Buchlov. Vědci tam společně s lesníky vysadily 30 odrostků, které lemují Cyrilometodějskou stezku vedoucí od Kaple sv. Barbory až k hradu.
„V současné době se jedná již o druhé vylepšení původní výsadby. Tentokrát byl ale poprvé za pomoci kolegů z UTB ve Zlíně použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin a my doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin,“ vysvětluje Lukáš Jankových, technik Lesní správy Buchlovice.
Hydrogely se připravují v podobě prášku, krystalků nebo granulí, které se aplikují do půdy. Využití najdou například v zahradnictví, na zahrádkách nebo při sázení květin a stromů. Dosavadní výsledky ukazují, že s použitím hydrogelů se voda v půdě udrží až o 50 procent déle.
„Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem a v současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh,“ uzavírá Sedlařík.
