Brzy to bude rovných pět let, co se tam vydal Zlíňan Zdeněk Navrátil zvaný kamarády i samotným Mládkem Kňučík. Právě on ovlivnil v polovině sedmdesátých let Mládka a jeho tvorbu zásadním způsobem.
„Já jsem Ivanovi ve zlínském hotelu Moskva nabídl jeden opravdu zajímavý text písničky. Stěžejní postavou byl jistý Jožin z bažin, podivná figurka, která se vyskytuje v mokřadech kdesi mezi Tlumačovem a Otrokovicemi. Ivan si slova přepsal, ale už tehdy při našem muzikantském setkání byl vzhledem ke značné lechtivosti textu docela skepticky. Slíbil jsem mu demižon slivovice, když Jožina dostane do médií, tedy hlavně rozhlasu,“ vzpomínal Kňučík.
„Bylo to trošku za hranou, tak jsem text upravil a zanedlouho vznikla legendární postava, s Kňučíkem jsme se skamarádili a on mi do Prahy slivovici opravdu přivezl, třebaže jsem mu vlastně jeho Jožina poněkud zdeformoval,“ vybavoval si zase před časem Mládek.
Každopádně na desce vyšel jeho jedinečný hit, písnička se dodnes hraje v rádiích, v televizích nejen u nás. Ivan Mládek složil písniček obrovské množství, ale klidně se dá říci, že takového rozšíření a věhlasu, jakých se dostalo původně Navrátilovu Jožinovi z bažin, už jindy nedosáhl. A to je každý jeho text i melodie naprosto originální a radost rozdávající.
Tohle je mimochodem atribut, tedy ono rozdávání radosti, které Mládka a už zesnulého Kňučíka dokonale propojuje. Proto mu Zdenda z nebe k osmdesátinám přeje za Zlíňany hodně zdraví, kterého se jemu samotnému v závěru života bohužel nedostávalo.
