Nuže, Pavle, probíhají před nedělní bitvou s Baníkem s Honzou nějaké debaty? Špičkování?
Jsme profíci, každý chceme vyhrát, ty debaty jsou jen mírné, maličko jich asi přibude, jak se zápas přiblíží. Ale nějaký úplně zásadní význam tomu brácha ani já rozhodně nepřikládáme.
Kdo bude po zápase spokojenější?
Pevně věřím, že to budu já, už proto, že naposledy na jaře se smál brácha, Baník u nás vyhrál 1:0. Pak ve druhém kole nového ročníku to u nich skončilo bez gólů, tak jsme na řadě my.
Vaší hlavní předností je rychlost, kde se vzala? Bývá to pěkné pokoukáníčko… a vichr v zádech…
Je to zajímavé, ta rychlost jako by přišla, až jsem dospěl. Myslím si, že v tom má prsty náš táta. Hodně nám dával zabrat třeba na Pustevnách. My jsme z Prostřední Bečvy. A všechno jsme tam v tom horském prostředí vždycky museli dělat v rychlosti. Teď se to zúročuje.
Mimo jiné prvním ligovým gólem nedávno v Plzni. Střelecký účet otevřen, jak to bude pokračovat?
To se uvidí, navázal bych na to rád co nejdříve, to se brácha nesmí zlobit, třeba už teď s Baníkem. Vždycky je skvělé, když si tu radost můžete užít s domácími fanoušky.
Zažili jsme pikantní postupovou epizodu s reprezentací. Byl jste už někdy třeba v mládežnickém národním výběru?
Nikdy jsem si za žádnou reprezentaci nezahrál, ale nominovaný jsem dvakrát nebo třikrát byl. Vždycky ale premiéru zhatila nemoc.
Tak asi až na EURU…
(smích) No to je sen, ale proč si dávat malé cíle, každopádně budu makat, jak jen to půjde. Ono jen proniknout do sestavy Slovácka je fuška. Ale reprezentace je něco, proč fotbal hraju.
Otevírá se otázka nového reprezentačního trenéra, mluví se o Martinu Svědíkovi. Rezonuje to v kabině?
No, spíše starší kluci trenéra hecovali, zatím to není příliš horké, ale uvidíme, je to pro něho jistě úžasná výzva. Ale nepochybně to záleží na mnoha okolnostech.
