„Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ řekl za členy týmu výzkumník Richardos Nikolaos Salek.
„Použili jsme čtyři základní obalové materiály, které najdeme na českém trhu – půllitrovou láhev z hnědého skla, dále 1,5litrovou hnědou PET láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud,“ popsal Salek.
Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy byly provedeny ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku.
„U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit např. obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvedla další členka týmu Eva Lorencová.
„Analýza zmíněných parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení a také o odbornou degustaci vzorků. Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz,“ dodala Lorencová.
Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého.
„Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozornila Lorencová. Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala PET lahev, do níž se se dostaly molekuly kyslíku, který působí chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány po půl roce. Další výrazné změny byly monitorovány u vzorků skladovaných ve skle. V tomto případě zhruba od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidi z praxe, tedy výrobci piva,“ zhodnotila absolventka fakulty technologické Iveta Černošková, která se na výzkumu rovněž podílela. Jde také o vhodný příklad spolupráce vědecké instituce s průmyslovou praxí. „Udržujeme spolu kontakty, se studenty jezdíme do pivovaru na exkurze, posluchači zde mají zdroj témat diplomových prací,“ uzavřela Lorencová a dodala, že ve spolupráci s výrobcem chtějí pokračovat ve výzkumu dalších typů piv jako jsou speciály nebo pivo typu „ale“ (svrchně kvašené pivo).
