V roce 2003 byl zkušený stoper kapitánem týmu s vysokými ambicemi a po čertech kvalitními fotbalisty. Mimo jiné tu váleli pánové Nezmar, Polách, Rajnoch, Malár, Meduna a mnoho dalších. Palinek byl šéfem na hřišti, dnes je asistentem trenéra Svědíka. Nu a Petrželu má opravdu pořád na dohled.
Zaujal vás Milan už tehdy, před lety?
Jednoznačně. Přišlo něco, čemu se říká štírek, obránci to s ním měli těžké, byl enormně rychlý a tak jako dnes to uměl s míčem.
Myslíte tedy soupeřovy obránce, že…
Myslím soupeřovy obránce i sebe a své, tedy Milánkovy spoluhráče.
Pročpak?
Milan měl moc rád míč, když jej ovšem ztratil na naší polovině, měli jsme s hašením moře práce (úsměv).
Ale patřil a patří mezi vaše oblíbence, nebo ne?
Samozřejmě, Milan je pohodový a navýsost fotbalový, proto ho mají lidi rádi. Už zamlada byl správně drzý, to říkám jako plus. I lidsky, nejen fotbalově. Od začátku byl taková moje srdcovka.
Milan dokázal tak trochu zastavit čas, hraje pořád a hraje hodně dobře. Čím si to vysvětlit?
Úžasné je, že za dvě desetiletí snad nic neztratil na rychlosti, tohle je fakt obdivuhodné. Asi se o sebe dobře stará, určitě má dobré zázemí, jistě ví, co potřebuje.
Na Spartě odehraje 465. ligový zápas, hodně se o tom obdivně psalo. Ale vy taky nejste v oboru žádný troškař…
Jejda, to je hudba dávné minulosti, ale jestli se nepletu, tak jich mám 334.
Klobouček dolů, pamětník ví, kde k tomu došlo, ale pro mladší, připomenete?
Baník Ostrava, Drnovice, Brno a samozřejmě Synot a pak Slovácko. Ligu jsem hrál 17 sezón.
