Jarní časy na Luhačovické přehradě. Přípravy na sezónu v plném proudu

Luhačovická přehrada se probouzí ze zimního spánku. Foto: zlin.cz
POZLOVICE - Luhačovická přehrada se po dlouhé zimní pauze, kdy jste na březích občas nepotkali vůbec nikoho, už zase probouzí do plného života. Znát je to z mnoha pohledů, stačí si udělat jeden okruh kolem téhle známé vodní nádrže, kterou poprvé napustili po velmi složitých peripetiích v roce 1930. A mimochodem po osmdesáti letech pak vypustili, zbavili téměř 300 000 metrů krychlových sedimentů. Potom zvolna znovu napouštěli a od roku 2013 ji zase známe v klasické podobě.

Bruslaři, cyklisti, chodci i rybáři

Jeden okruh kolem přehrady měří asi 3 300 metrů. Začneme-li od Pozlovic, nabídne se k ne lichotivému pohledu ještě před vstupem k vodní hladině pořád ještě mohutná hromada suti z bouračky dlouho chátrajícího a desítky let břehy hyzdícího rekreačního objektu zvaného Voroněž. To už je ale opravdu pamětnická záležitost.

To, že je sezóna koncem dubna už opravdu na spadnutí, dokumentují dva – ona a on – v plavkách na schodech vedoucích do pořád asi hodně chladné vody. Jestli se odvážili nebo ne, nám uniká. Jdeme dál a čím dále více potkáváme bruslaře, cyklisty i pěší chodce. Je krásný jarní, byť všední den.

Těsně u hladiny se objevují natěšení rybáři. Bude-li se obřím kaprům chtít, tak jak je vidíme na samém konci přehrady, pak to bude Petrův ráj.

Návštěvníci z různých koutů republiky

Po asfaltce si to šinou pěšky tři starší manželské páry.

My jsme z Jihlavy, do Luhačovic jezdíme už řadu let, v různých ročních obdobích, teď je to tu úžasné, svěží, moc se nám tu líbí, stejně jako dole na kolonádě a ve městě,“ chválí si několikadenní pobyt pan Jiří.

Na březích se netečně tváří on a ona, tentokrát v provedení „divokokachním“. Podle všeho brzy vyvedou mladé. Pozorně je mimo jiné sleduje i osamocená volavka.

Pokračování článku a více fotografií najdete zde.